V jednom z předešlých pokračování našeho seriálu jsem podotkl, že Česká Lípa neměla
v době první pětiletky jinou výstavbu než tzv. dvouletkové domy. Byly celkem tři,
čp. 1669 – 1671 v ulici Čs. armády. K jejich realizaci došlo v letech 1947 – 1949.
Na konci I. pětiletky byla realizována výstavba několika menších bytových objektů v Hálkově ulici. Převážně se stavělo v době krátkého přeryvu mezi pětiletkami, 1954-1955. Šlo o bytové domy čp. 1683-1685 a 1688-1690. Ještě před zahájením II. pětiletky vyrostl v ulici
Čs. armády dům 1695. Energetické rozvodné závody postavily zaměstnanecký dům čp. 1697 v ulici Jiřího z Poděbrad a další v ulici Antonína Sovy.

Na II. pětiletku (1956-1960) bylo naplánováno jen třicet bytových jednotek. Nakonec jich bylo postaveno celkem osmdesát. Hlavním investorem byl podnik Vagónka, který stavěl v ulici Čs. armády, čp. 624, 625 a 887 a 888. Dva velké a kvalitní bytové domy byly postaveny v ulici Děčínské čp. 505 a 506.

Vracíme se jedním zajímavým dokumentem o několik let nazpátek. Podnik Vagónka Tatra se pokusil v roce 1950 založit kolonii rodinných domků v Husově ulici na Svárově. Ze svědectví studentské odborné práce z roku 1987 cituji následující zjištění získaná podrobnou prohlídkou obydlí na našem snímku. „Domek spolu s ostatními byl budován na močálovité louce. V průběhu stavby docházelo k nesvědomitosti stavbařů a rozkrádání materiálu. Zdivo bylo tím pádem různě šizeno. Závod předal domky bytové správě města a ta vybírala nájemné ve výši 50 korun. Na domcích byla nucena provádět stále více oprav, a proto se rozhodla je předat do vlastnictví nájemníků. Cena domku činila 6 300 Kč. Jednotlivé domky měly být původně spojeny do dvojic, čímž by vznikla pro každý z nich další velká místnost, ale z toho plánu sešlo. Pro vstup byly udělány betonové plošinky se zábradlím. Na jejich místo byly později přistavěny verandy. Plocha domku je přibližně 50 m2.
Z verandy se vstupovalo do předsíňky, ze které je vchod do koupelny, spíže a kuchyně, která sloužila zároveň jako obývací pokoj. Za ní je ještě ložnice. V koupelně je také WC. Domky nebyly napojeny na kanalizaci a byla tam pouze žumpa. Jediné umyvadlo bylo také v koupelně, kde byla ještě vana a kotel na uhlí. Pod koupelnou se rozkládá sklep, do kterého se vstupovalo poklopem v podlaze. V kuchyni a ložnici byly podlahy prkenné, v ostatních místnostech betonové.“ Tak začínala před půl stoletím výstavba rodinných domků epochy socializmu. Oproti domkům např. na Slovance z let předválečných to byly dva kroky zpět.

Mgr. Ladislav SMEJKAL