Dějiny naší země se přelévaly rok po roce ve znamení slavných výročí. Vztah lidí k vlastní historii byl politickými kampaněmi znehodnocován. Rok 1961 byl jubileem 40 let KSČ.

Vzpomínky komunistů Českolipska vydané okresním výborem KSČ představují zajímavý dokument. Ponechávám stranou obrovskou spoustu omylů, které jsou samozřejmou součástí ošidné lidské paměti. Věnovali se především klasickému období třídních bojů, času první republiky. Svět byl vpravdě plný neklidu a rozbouření. Přáním starých členů strany bylo označit památná místa dějin KSČ. Historikové poukazovali na počátky dělnických podpůrných spolků na úsvitu 19. století, což byla důležitá součást národní historie. Agitátory to příliš nezajímalo.  Za shromaždiště komunistů byly pamětníky i dokumenty určeny tři hospody – Lukostřelec, Centrál a Apollo. Pro kavárnu Centrál byla vyrobena masivní mramorová deska s dlouhým textem. Měla připomenout, že zde vzniká česká sekce KSČ. Nikdy nebyla umístěna, patrně pro své neobvyklé rozměry. Všechny uvedené domy patřily k cenným historickým objektům a zasloužily si opravdovou památkovou ochranu. Při dobrém restaurování by sloužily městu
ku prospěchu. Komunisté si své vlastní historie příliš nevážili. Padl Lukostřelec (1977), Centrál (1982) a odbourán byl záhy
i sál Apollo v Jiráskově ulici. Aby se neřeklo, byl později názvem Centrál pojmenován kulturní dům na sídlišti Špičák. Apollu byl vyhrazen velký kulturní dům (1989). Od názvu se vlivem změny politických poměrů včas ustoupilo  a vznikl Crystal.

Kavárna Centrál stávala přímo uprostřed města naproti památné Unionce. Plnila téměř stejnou funkci. Byla shromaždištěm různých spolků a debatním místem pro lidi různých zájmů. Dobové okolnosti tomu chtěly, že se zdálo možné zachránit tyto stavby i tím způsobem, že se bude spoléhat na vliv epizod z minulosti komunistického hnutí.

Vrcholem stranických oslav bylo odhalení pomníku Klementa Gottwalda od sochařů Küna a Martínka 6. května. Dílo značně problematické bylo umístěno před Vagónkou, která nesla jméno prvního komunistického prezidenta. K monumentálnímu sochařství mělo daleko a ke hřbitovní plastice také.

Rok 1961 byl nějak rokem dobrým. Nejlépe to bylo vidět na českolipských ulicích. Automobily felície a oktávie dostaly
po 43 úpravách svou konečnou podobu. Vůz Škoda 1202 – dodávka se stala nejžádanějším dopravním prostředkem
v oblasti služeb. Jako vůz sanitní byl zařazen ke službě českolipskému okresnímu ústavu národního zdraví.

Mgr. Ladislav SMEJKAL