Projekt výstavby komunálních bytů v České Lípě byl hotov již v první polovině dvacátých let. Nebyl ničím mimořádným. Podobné nápady byly uplatněny ve velkých městech v letech
po I. světové válce, aby se zmírnila bytová tíseň. Na realizaci podobných záměrů naléhala zejména sociální demokracie. Tak vznikla slavná čtvrť komunálních bytů ve Vídni nebo třeba v nedaleké Žitavě. V České Lípě zůstal z celého záměru jen dům čp. 910 v nároží ulic Mánesova a Čs. armády.

Uvažované sídliště mělo vyplňovat prostor směrem k západu do ulice Čs. armády. Zaplněny měly být především současné ulice Eliášova a Kozákova. První z nich byla většinou zastavěna ještě v průběhu první republiky. Zastavění dalších parcel bylo uskutečněno až projektem rozptýleného sídliště s celkem dvanácti bytovými domy realizovanými v letech 1961 až 1964. Od roku 1960 se začala zavádět forma družstevní výstavby, pro níž bylo příznačné,
že budoucí majitelé bytů se museli účastnit vlastní stavby domu. Odváděli zde určitý počet hodin a to podle možností
a schopností při práci nádenické nebo odborné, řemeslné. Realizovala se takto brigádní forma výstavby. V roce 1962 došlo
k urychlení stavebních prací a na stavbách byl zaveden dokonce dvousměnný provoz. Ze zprávy okresních novin Nástup
z 6. 10. 1962 se zdá, že město předpokládalo širší a početnější zapojení občanů do této formy výstavby. Autoři článku se pozastavili nad tím, že v tomto roce bylo svépomocně postaveno 26 bytových jednotek a deset dalších rodinných domků, oproti tomu je ve městě 603 žádostí o auto. Lidé dávali najevo, že se o jejich bydlení má spíše postarat stát.

V únoru 1963 byla zahájena výstavba prvního soustředěného sídliště – Slovanka. Družstevní formou výstavby bylo do konce roku předáno 81 bytů. Název sídliště byl odvozen od ulice, kde ve dvacátých letech byly stavěny na místě dřívější cihelny
a těžebních jam byty Českým obecně prospěšným stavebním bytovým družstvem. Domy náležely převážně českým majitelům, a proto bylo pochopitelné, že čtvrť byla nazvána Slovanka.

Výstavba nového sídliště postupně přešla do masové produkce bytů. Panelová forma staveb byla uplatněna u věžových domů a v rozsáhlém bloku na severním okraji sídliště. V roce 1971 byla otevřena škola, první školní novostavba po roce 1945. Roku 1978 byla dokončena úplná občanská vybavenost včetně restaurace a velké samoobsluhy. První obchod v sídlišti byl v Bendlově ulici. Součástí sídliště bylo také dodatečně vybudované zdravotní středisko.

Mgr. Ladislav SMEJKAL