V letech 1966 – 1968 prošla centrální část města zásadní vzhledovou změnou. Spočívala ve vybudování přeložky silnice II/292 od Děčína směrem na Mimoň. Silniční tah sestoupil do nivy Ploučnice.

Na různých alternativách silničních obchvatů se pracovalo od roku 1948. Dnes užívaný směr průtahu silnice I/9 byl vyjasněn již v letech padesátých, ale realizace byla enormně finančně náročná, takže přišla na řadu později. Děčínská ulice za budovou okresního soudu se měla stáčet a sestoupit k jihu. Zbořen byl velký dům sloužící okresní správě Sboru národní bezpečnosti. Postaven byl v době krátce po stavbě soudu (1898). V nároží ulice Pod Holým vrchem padl za oběť bývalý hostinec a obchod s koloniálním zbožím, který byl rodištěm jednoho z prvních českých fotografů Viléma Horna
(1809 až 1891). V posledním období své existence sloužil jako obchod základními potravinami. Přímo v cestě byl další dům, kde býval po jistý čas Hornův ateliér.

Silnice dále mířila v mírném svahu, po němž se původně táhla cesta zastíněná stromy, která zůstala zachována jen ve zcela nepatrném úseku z ulice Pod Holým vrchem. Tam začínala podél zdi zahrady posledního zde uvedeného zbořeného domu. Za mostem s dříve „dráždivým“ letopočtem 1968 se naskýtal hezký výhled na klášter za zahradou.

Širokým obloukem silnice klesala až k Ploučnici. Cesta se zbytkem stromořadí od lávky je poslední částí dřívější promenádní uličky mířící až do historické uličky Loretánské. V cestě stála dál část dřívější mostecké ulice s obytnými domy, samoobsluhou, Knihou, fotoateliérem pana Ponocného, dříve Leukert. Na protější straně se nacházela Wedrichova kartounka sloužící posléze jako kasárny. Silnice dále pokračovala podél řeky a u další zaniklé kartounky, později závod Benar, se napojovala na silnici od svárovského mostu. V roce 1972 na tento směr navázala u vodního hradu přeložka silnice I/9. V roce 1987 byla prodloužena až k Sosnové. Dlouhodobým důsledkem přeložky bylo zmrtvení břehu Ploučnice jako promenádní cesty.

Mgr. Ladislav SMEJKAL