Společenský život roku 1967 byl provázen ideovými šarvátkami. Do popředí se dostávali spisovatelé nebojácně kritizující politické poměry. Někteří se, zejména v následujících dvou letech, objevovali se svými vystoupeními v České Lípě. Patřil k nim např. Ludvík Vaculík, který v mládí působil jako vychovatel
v internátě ve Františkově nad Ploučnicí. Českou Lípu poznal již dříve v roli spisovatelské, když ho sem získal na besedu redaktor a v té obě také ještě vychovatel Zdeněk Stehlík. Podobně sem byl uveden také Milan Kundera. Hostem Arbesovy České Lípy byla spisovatelka Jindřiška Smetanová.

Návštěva politika na našem obrázku patří do oblasti společenských stínů. Dne 3. července byl zahájen druhý ročník pionýrského tábora ruštiny v budově internátu Střední průmyslové školy v Havlíčkově ulici. Svým způsobem to byl jedinečný čin. Učit jazyk na společných prázdninových kurzech je současný vývojový trend, tehdy šlo o novinku. S ruštinou to bylo trochu komplikované – více politika než jazyk. Akci zahájil předseda Ústředního výboru Svazu československo
-sovětského přátelství Zdeněk Fierlinger (1891-1976). Politik, požívající kdysi neomezené důvěry prezidenta Beneše, náležel k lidem, kteří vysokého postavení ve službách ČSR zneužívali ke zrazování zájmu vlastní země. Vedle politika stojí na obrázku místní osobnost dosud nedoceněná. Ředitel Střední průmyslové školy Stanislav Hora. Velmi systematicky usiloval
v šedesátých letech o zvýšení úrovně průmyslového školství, vědom si toho, že strojírenství může být nosným a vývojově perspektivním oborem okresu, za předpokladu vytvoření stabilní základny vzdělané technické inteligence. Připisuje se mu, jistě právem, myšlenka na zřízení vysoké školy technického oboru v České Lípě.

V roce 1967 se poprvé a naposledy vynořilo výročí ruské říjnové revoluce jako důležité společenské události. Nešlo jen o to, že tomu bylo právě padesát let od 7. listopadu 1917. Do popředí se dostal zájem o ruskou avantgardu. Nově se četly texty Vladimíra Majakovského a diskutovalo se o dříve zakázané literatuře a výtvarném umění. Divadelní spolek Jirásek se obíral textem knihy Johna Reeda Deset dnů, které otřásly světem. Do České Lípy přišla hudba Šostakovičova. Sochař Šulc za pomocí dvou dalších umělců vytvořil první abstraktní dílo věnované revoluci jako symbolu zrození nového světa. Kovová plastika se sklíčky byla umístěna do parčíku v Bulharské ulici. Soudruhům se ale nelíbila a zavedli šetření na téma, co tím autor chtěl říci a zda-li neprovokuje. Kovové dílo ukradla začátkem devadesátých let neznámá zlodějská banda. Otevírání oken do světa bylo všeobecné i na stránkách okresních novin. Redaktor Zdeněk Stehlík uvedl čtenáře do rozděleného Berlína a nahlédl přes zeď na druhou stranu.

Mgr. Ladislav SMEJKAL