Vše, co bylo spojeno s rozvojem města, bylo navázáno na nějakou ideologickou nadstavbu. Vnějškově to vypadalo tak, že se "střeží jako oko v hlavě jednota strany  a lidu“ (Gottwald). Lidu se dostávalo vymožeností z rukou strany, a proto má vyjádřit svou vděčnost. V květnu 1975 se Česká Lípa oblékla do „rudého sukna“. Bylo to naposledy v takovém rozsahu, potom již méně a méně.

Česká Lípa rostla, byty na sídlištích se množily neuvěřitelným tempem. Občanská vybavenost stále zřetelněji zaostávala. I na starých sídlištích, jako byl Holý vrch a Slovanka, byla obchodní síť dobudována teprve v letech 1977/78. Na Kopečku vyrostlo malé sídliště a k němu byla postavena docela slušná prodejna. Obrázek zachycuje otevření. Přišli funkcionáři a prohlédli si vystavené zboží. Soudružky zatím nakupovaly. Pro první den platilo vždy heslo této éry, že v „globálu je všeho dost“.

Stav obchodní sítě ve středu města byl zoufalý, souvisel nepochybně s odchodem obyvatelstva do sídlišť. Několik obchodů bylo díky svým vedoucím řízeno v daných možnostech obětavě se zájmem. Na hlavní třídě to byl obchod s gramodeskami (čp. 123), kde jsme odebírali Gramofonový klub, to nejhodnotnější z hudby. V knihkupectví (čp. 85) byl ještě na začátku sedmdesátých let pan Stropnický, po válce jeden z představitelů Svazu českých knihkupců. Také obchod s koženým zbožím (čp. 117) nabízel vkusně a přirozeně z toho mála, které bylo.

Specializovaných obchodů bylo vzhledem k růstu města a příjmů obyvatel ze sídlišť zoufale málo. Nejmarkantnější to bylo při srovnání s dneškem v oboru textil. Do krámu lidově zvaného Teta (Hrnčířská čp. 737) se v té době chodilo prakticky pro všechno. Veškeré věci z oboru elektro-hračky, ledničky, radia a televize – byly soustředěny ve dvou podlažích domu čp. 84. Náměstí bylo na počátku sedmdesátých let obohaceno vinárnou Split, kde výjevy v lunetách z oblíbeného přístavu na Jadranu namaloval pražský malíř zdomácnělý načas v České Lípě Bohouš Mikeš. Tentýž umělec vytvořil krátce poté postavy pánů vládnoucích od středověku v České Lípě a to na stěně v obnoveném sále hostince Nebe. Bohužel, obrazy byly zamalovány.  K oživení náměstí přispěla ještě nová cukrárna Astra (čp. 167) a mléčný bar v domě čp. 2.

Mgr. Ladislav SMEJKAL