Česká Lípa se konečně dočkala. Dne 10. září 1976 byl položen základní kámen nové nemocnice. Autorem architektonického návrhu byl Vít Obrtel (1901-1988), který v letech 1960 až 1973 působil ve Zdravoprojektu. V České Lípě byla stavba oddalována, takže se přistoupilo k dílu stavebně pozoruhodnému, ale vývojově překonanému, protože bylo drahé energeticky a příliš prostorově předimenzované. Architektovy názory na stavitelství jsou obsaženy v knize: „Vlaštovka, která má geometrické hnízdo“ z roku 1985. Podává svědectví i o jeho básnické tvorbě a vytváření scénografie pro Osvobozené divadlo.

Vlastní provedení bylo svěřeno jugoslávské stavební firmě Union Ingeneering z Bělehradu. Hrubá stavba byla hotová v roce 1979. Po vybavení byla nemocnice otevřena 13. února 1981. Ve stínu mohutné stavby zůstal starý špitál, původně okresní starobinec vybudovaný v roce 1909. Budova byla záhy zbořena. Zůstala druhá nemocnice, původně městská z roku 1892. Slouží pro dlouhodobě nemocné pacienty. Do nového objektu se přestěhovala poliklinika nacházející se do té doby v budově dřívější berní správy, dokončené 1935. Pro účely zdravotnictví sloužila od roku 1953.

V České Lípě se mezi lidmi spíše šeptem hovořilo o možných zdravotních rizicích těch časů. Přičítaly se zejména vlivům blízké těžby uranu. Ploučnice byla pokládána za řeku odplavující radioaktivitu. Problémy tu rozhodně byly, jenže nikdo nevěděl v jakém rozsahu. Až po roce 1989 se do těchto otázek veřejně vneslo jasno. Znečištění ovzduší způsobovalo množství malých a středně velkých kotelen po celém městě. Místní poměry se naštěstí nikdy nevyhrotily tak jako třeba
v Děčíně a ve městech dále k západu. Vybudování sídlišť vedlo k postavení obrovského výtopného zařízení „Dukla“ nad Starou Lípou, které pro zateplení sídlišť pohlcovalo obrovské haldy uhlí. Kouřící lokomotivy na nádraží už pozvolna dosluhovaly. Zmizely definitivně v roce 1980.

Mgr. Ladislav SMEJKAL