Kolem roku 1980 vrcholí úsilí o vytvoření územních směrných plánů, systematického projektu plánování výstavby infrastruktury, objektů průmyslu a služeb a bytové výstavby, včetně občanské vybavenosti. Českolipský plán byl schválen vládou republiky  v roce 1984.

Porovnával jsem souběžně vývoj kolem roku 1980 s jiným historickým městem, s Prachaticemi
v Pošumaví. Jihočeské město má pochopitelně větší památkový význam než Česká Lípa.
V uvedené době se snažila památková péče vytvořit pravidla k záchraně historického jádra města a formulovala pojem městská památková rezervace. Jednalo se o důležitou součást směrného územního plánu. Pracovalo se s vědomím, že centra potřebují mnoho náročných investic a je nejvýš potřebné je začít současně oživovat. Prostředky chyběly a pro možnost revitalizace chyběla jasná vize, protože nebyl dostatečně propracován plán rozvoje turistického ruchu. Památkáři ustupovali v otázkách ochrany předměstí těsně kolem zbytku hradeb. Městské orgány poukazovaly na zchátralost těchto celků. Vznikaly projekty sídlišť typu Střed. Zakously se do okrajů historických čtvrtí českých měst a svými nevyváženými výškovými poměry také značně narušily panorama historických částí. V Prachaticích jsem viděl a v literatuře doložil, že to, co se stalo tam, se odehrálo i v České Lípě.

Výstavba sídlišť Střed I a II byla v roce 1980 postupně uzavřena. Jedno vyrostlo v Havlíčkově ulici a přilehlých Roháče
z Dubé a Klášterní, druhé zahrnulo Smetanovo nábřeží a tehdejší Gottwaldovu ulici. Panelová výstavba vstoupila do prostoru mezi park a dnešní Mariánskou ulici a nalepila se těsně na historickou ulici Jiráskovu.

V roce 1973 začala výstavba sídliště Sever situovaná v odstupu od města, přičemž mezi Střelnicí a sídlištěm měly být stavěny rodinné domky. Výstavba sice započala, ale byla přerušena ve prospěch dalších panelových domů. Sídliště Špičák bylo původně odhadnuto na 3000 bytů. Po roce 1980 se výstavba stále více protahovala ke Staré Lípě a zahrnovala
již 5000 bytů. Začala výstavba nikdy nedokončeného sídliště Lada.

Snímek nás zavádí na Smetanovo nábřeží, kde po zboření původní výstavby v roce 1977 proběhl největší archeologický výzkum v dějinách města. Podle dřívějších vědomostí pracovali kolem kostela sv. Máří Magdaleny hrnčíři. Rozsah jejich činnosti byl mnohem větší, než se tušilo. Objevily se základy hrnčířských pecí a bylo vykopáno několik desítek tisíc keramických střepů, vyplňující různé vrstvy zeminy. Výzkum umožnil definovat rozsah, vývoj a význam českolipské keramiky jako exportního zboží od 13. do 19. století. Po skončení výkopu se přikročilo k další výstavbě. V místech, kde byly nejhojnější nálezy, vyrostl objekt zvaný Lipka. V přízemí byla samoobsluha a v patře restaurace. Stavba dokončená v roce 1982 byla
v dalším desetiletí přestavěna na budovu komerční banky.

Mgr. Ladislav SMEJKAL