Investiční politika řízená potřebami rozvoje uranového průmyslu udělala konečně potřebné kroky
k vybudování alespoň některých významnějších částí staveb občanské vybavenosti přehnaně vzrůstajícího města.

V roce 1981 byla dokončena výstavba nemocnice. Nová škola na sídlišti Sever byla dostavěna již roku 1983. Byla trochu zvláštní a neobvyklá. V prvním období vyvolával její interiér dojem věznice. Třeba říci, že se časem udělalo mnoho, aby prostory nabyly příjemnějšího vzhledu. V následujícím roce k ní přibyl plavecký bazén. Po zboření lázní (1982) neměla Česká Lípa plavecký stadion. Dne 1. března 1984 byla otevřena konečně sportovní hala. Řešení stavby se potýkalo s různými problémy a nedostatečná technologie se nakonec projevila opakujícími se provozními poruchami v dalším desetiletí. Od časů kluziště pod Kopečkem neměla Česká Lípa kvalitní led, natož umělý. Pokus o otevřený zimní stadion u ZŠ v Mánesově ulici nebyl úspěšný, protože výroba umělého ledu v těchto podmínkách byla příliš drahá. Záměr byl záhy ukončen. Také plavecký bazén na Severu se setkával s četnými problémy a dlouhými odstávkami.

Dne 8. června bylo otevřeno nákupní středisko Uran (dnes Banco). Nebylo právě šťastným záměrem situovat do dřívější Mostecké ulice stavbu velkého obchodního domu. Pro nákladnost založení stavby bylo třeba omezit velikost střediska
a objevila se potřeba postavit naproti další obchodní dům.

Dne 19. září byl položen základní kámen kulturního domu zvaného původně Apollo. Po dostavbě byl pojmenován Crystal. Objekt byl situován částečně na klášterní zahradu a přestože vlastní projekt byl zajímavý a navazoval na podobné dílo
v Liberci, šlo o stavbu problematickou svým umístěním. Klášterní zahrada, k níž byl připraven rekonstrukční projekt, byla necitelně zkrácena nejen vlastní stavbou, nýbrž také hlubokým zářezem letního amfiteátru. Prosazeno bylo určité snížení výšky budovy, přesto byl znehodnocen pohled na klášter jako dominantu města.

Stavbaři vjeli s bagry do svahu již v létě. Záhy se střetly s dvěma železobetonovými bunkry zapuštěnými do země.
V blízkém, tehdy již zbořeném hotelu Stará pošta (U stadionu) bylo za války okresní vedení NSDAP a pro něj byly kryty budovány. Uvažovalo se o odstřelení betonového kolosu, což by bývalo mohlo způsobit narušení stavby klášterních budov. Ustoupilo se od toho a beton byl částečně demontován. Vlastní stavba probíhala obtížně. V nivě Ploučnice je pískové podloží, které bylo třeba zpevnit. Zvláštností obrovského paláce je zkosená skleněná stěna, kde byla osazena čidla k provozování vyhřívání slunečními bateriemi. Toto zařízení nebylo nikdy funkční. Kulturní dům byl dokončen v roce 1989.

Mgr. Ladislav SMEJKAL