Rok velkého zlomu, začátek nového společného vývoje. Teprve na jeho konci počala veřejnost tušit, že změny budou zásadního rázu. Stále se udržovala představa panující od doby nástupu Gorbačova k moci, že staré socialistické pořádky budou měknout a nějak organicky přeměňovat v jiný systém. Snad to měla být víra později neurčitě označovaná jako „třetí cesta“.

Do panoramatu města vstoupil další bod. V únoru byl na sídlišti Lada otevřen dům
s pečovatelskou službou, který i po stránce architektonické oživil území nedaleko naprosto nevýrazné ubytovny, která se později stala vcelku prosperujícím hotelem. Dne 28. dubna byla otevřena Mateřská škola
Na výsluní na sídlišti Špičák s kapacitou sto dětí. Česká Lípa provozovala v obvodu města 27 školek. Jejich možná další prosperita závisela na intenzitě populačního vývoje a byla též ovlivněna snahami zakládat menší zařízení s individuálním přístupem k různým schopnostem dětí.

Od kampaně kolem prohlášení Několik vět nastal zřetelnější pohyb ve společnosti. Jedním z podtextů totiž bylo vyzvat mocenské struktury k dialogu o zásadních společenských problémech. Nastolovala se témata široká a politická a také lokální. V bouřlivé atmosféře listopadu a prosince 1989 přišla na stůl a objevila se na mítincích.

První okruh se týkal životního prostředí. Jeho hlavním motivem v České Lípě se stala otázka starých ekologických zátěží
v řece Ploučnici a kolem ní. Předpokládal se výskyt naplavenin s vyšším podílem radioaktivních složek. Pozdější výzkumy ukázaly, že rozsah zamoření není tak kritický, jak se to v diskuzích jevilo. Další otázky se týkaly vlastního stavu města. Nezávislá studie poukazovala na předimenzovanost sídlišť a kritické zanedbání stavu středu města. Pravým střetem
s arogancí moci se stal případ návrhu bourání tří domů na náměstí, čp. 128,129 a 130. Na jejich místě mělo vyrůstat železobetonové obchodní středisko. Autoři projektu poukazovali na špatný stavebně technický stav historických domů. Neviděli jiné řešení než demolici. Šlo o zásadní záležitost. Česká Lípa si přes vlnu velkého bourání nedaleko svého středu přece jen uchovala náměstí jako celek. Záchrana domů byla výsledkem intenzivní snahy Občanského fóra zabránit dalším nenávratným ztrátám a ničení hodnot zděděných z minulosti.

Kronika listopadových dnů by zabrala mnoho stran a zbývá prostor jen pro souborné heslo. Protest proti zásahu pohotovostních jednotek na Národní třídě v Praze 17. 11. zazněl poprvé v českolipském kině 19. listopadu, kde informovali veřejnost studenti vracející se z Prahy. Dne 20. 11. se na náměstí konalo první shromáždění u sloupu Nejsvětější trojice, kde hrstka účastníků zapálila svíčky a slíbila si, že se zde bude scházet podle potřeby každý den. Počet účastníků stále narůstal. Dne 23. listopadu vznikla prozatímní pracovní skupina OF jako volného sdružení občanů, kteří mají kritický vztah k současné politice a chtějí se aktivně podílet na společenském a politickém životě. Sídlem pracovní skupiny se stalo přízemí domu
čp. 403 v Arbesově ulici. Občanské fórum shromažďovalo podpisy obyvatel města hlásících se k jeho programu, který byl dokonce 29. listopadu publikován v Rudém právu. K 3. prosinci se podpisem přihlásilo 2 076 občanů.

Mgr. Ladislav SMEJKAL