V roce 1989 jsme odhadovali, co bude třeba učinit k tomu, aby byly opraveny domy, chodníky, ulice a zvelebena zeleň.
Co bude nutné udělat pro prosperující město. Nové vedení radnice  si současně uvědomilo, že je nezbytné posílit vztah občanů k městu a dokonce usilovat o to, že z lidí se teprve musí stát skuteční svobodní občané. Mezi mnoha zásadními požadavkami pro růst občanské uvědomělosti bylo také vytváření vztahu k minulosti. Upomínat na historii inspirující, poučovat se
z minulých cest české demokracie a rovněž nezapomínat na historii ponižující a připomínat si utrpení a úpadek v časech totalitních vlád.
Vysoce se v těchto otázkách angažoval starosta města Zdeněk Pokorný. S nevšedním osobním nasazením sledoval pravidelně opravu domů a stav prostředí v ulicích města a rovněž podporoval iniciativy k obnově a vzniku památníků
a pamětních míst.
Ještě v roce 1990 upravilo město téměř zapomenutý masový hrob neznámého počtu obětí pochodu smrti v lese u Dolní Libchavy. Starost o něj převzali skauti. Následovala úprava památníku na náměstí Osvobození. Na městském hřbitově bylo opraveno mauzoleum a prostranství před ním.
Ve spolupráci s Nadací JUDr. Milady Horákové a Konfederací politických vězňů byl realizován památník v parku u nábřeží Bedřicha Smetany. Hlavním iniciátoerm uctění památky Milady Horákové, jejíž smrt je věrným symbolem utrpení v době komunizmu, byl Vítězslav Evermobd Vaněk /1922/, tehdejší občan našeho města, dřívější politický vězeň. Busta akademické sochařky Jiřiny Lukešové byla odhalena 24. června 1995. Slavnostního aktu se účastnily mnohé významné osobnosti v čele
s Františkem Přeučilem, který byl souzen v procesu s miladou Horákovou, popravenou v Praze na Pankráci 27.6.1950. Sobotní slavnosti předcházela řada akcí, mezi nimiž byly bohoslužby na památku obětí. V bazilice sloužil mši Litoměřický biskup Josef Koukl. Před slavností ohalení památníku se konalo ekumenické shromáždění v kostele Československé církve
u parku.
Dne 28. října předal starosta města v ulici U Synagogy veřejnosti památník proti násilí. Připomínal místo, kde stávala synagoga zničená nacisty 11.11.1938. Z českolipské židovské komunity, která čítala 400 osob, se mimo ty, kteří emigrovali, vrátilo jen několik osob. Zdeněk Pokorný byl autorem ideového návrhu památníku, vyjadřující myšlenku, že se člověk nesmí poddat násilí. Umístěn byl blízko obnovovaného vodního hradu a již dokončeného opraveného Richterova dvora.

Mgr. Ladislav SMEJKAL