Glassharmonika
Hudební nástroj, vynalezený roku 1761 slavným Američanem Benjaminem Franklinem. Ten při svém pobytu v Evropě byl
v Londýně naprosto okouzlen hrou vlhkými prsty na sklenice a okamžitě obrátil pozornost na to, jak zlepšit vzhled
a funkčnost nástroje. Vznikla tak „glassharmonika“, na které se na naležato otáčejících miskách hrálo prsty podobně jako na piano. Získala si okamžitě obrovskou popularitu a mnoho slavných autorů, vč. Mozarta, Beethovena, psalo pro tento nástroj skladby. Velký zájem o tento nástroj trval cca do 30. let 19. století. Zmizení ze scény zapříčinila kromě měnící se módy
i sama magičnost jeho zvuku. Lidé se začali údajně bát její síly. Nástroj byl považován za příčinu šílenství, křečí, dokonce
i zmrtvýchvstání.
V současné době existuje po světě několik výrobců i mnoho interpretů a glassharmonika se ve své zmodernizované elektricky poháněné podobě opět těší velké oblibě. Původních historických nástrojů z doby největší slávy je však na celém světě dochováno méně jak 100 kusů.
Ve střední Evropě bylo jen několik málo skláren, kde byli schopni vyrobit přesně do sebe zapadající misky a zároveň
je broušením naladit na potřebný tón. Jednou takovou sklárnou byla ta v severočeské Chřibské, kde si na sklonku 18. století nechal první mísy vyrobit zakladatel velké dynastie výrobců skleněných harmonik Ferdinand Pohl. Založil tak tradici, jíž se věnovalo 5 generací Pohlů, a která přežila i období ztráty popularity tohoto nástroje a trvala do první čtvrtiny 20. století. Posledním výrobcem, který dodal r. 1919 skleněné harmoniky operním scénám v Drážďanech, Vídni a Mnichově pro straussovu operu „Žena bez stínu“, byl Carl Ferdinand Pohl (+1945), jehož záznam o provedené opravě se nachází uvnitř našeho nástroje vpravo.
Tento nástroj, pocházející z roku 1812, je signován jménem Vincentius Maschek. Tento dnes znovuobjevený pražský virtuoz, skladatel a slavný hráč na skl. harmoniku byl i majitelem obchodu s hudebninami, kde dle dobových pramenů
a dochovaných inzerátů nabízel pod svým jménem i některé hudební nástroje, jež si na zakázku nechával stavět. Toto
je jediný dochovaný nástroj, nesoucí Maschkovo jméno. Zda si i on nechal vyrobit skleněné mísy ve sklárně v Chřibské,
se pravděpodobně již nedozvíme.
Články v novinách: Českolipský deník
Jablonecký deník