Staré mapy v novém kabátě

Díky grantu z programu Phare byla v roce 2001 opravena Müllerova mapa Čech z roku 1720, má 25 sekcí,
celkem 2403 x 2822 cm. Mapový obsah ryl Michael Kauffer, parerga Johann Daniel Herz podle návrhu Václava Vavřince Reinera. Patří k nejkrásnějším a nejcennějším kartografickým dílům naší minulosti.

Ve fondu VMG v České Lípě byl proveden v roce 2003 dr. Janem Kozákem z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky restaurátorský průzkum historických a vzácných knihovních fondů, zjištěn stav poškození, byla připravena dokumentace a návrhy na restaurátorské a konzervační zásahy. Mezi nejohroženější knihy patřil i Velký atlas bitev sedmileté války z roku 1790.
Společně se vzácnými atlasy ho zrestauroval díky podpoře Ministerstva kultury ČR (Knihovna 21. století – Ochrana knihovního fondu před nepříznivými vlivy prostředí) a Libereckého kraje v roce 2005 pan Ladislav Faigl z Kostomlat pod Milešovkou.

VMG v České Lípě vystavilo poprvé vzácné zrestaurované mapy a atlasy , např. Atlas Universel od Roberta de Vaugondyho 1757 - je důstojným reprezentantem špičky francouzské kartografie poloviny 18. století. Dále pak Deutscher Atlas (1795) od Johanna Jos. von Reillyho - první kompletní atlas světa s německým názvoslovím vydaný
v rakouské monarchii.
V době působení von Reillyho dochází k novému přístupu k mapování, vznikají nové a dokonalejší přístroje (zrcadlový dalekohled, námořní chronometr, sextant, teodolit a barometr), zavádí se nové znázorňování reliéfu a přichází objev litografie, která umožňuje vytisknout větší počet mapových listů z jedné tiskové desky. Rozšiřují se znalostí o zemském povrchu, upřesňují se znalosti o podobě a rozloze jednotlivých kontinentů, poznává se jejich pobřeží.
Do kartografie druhé poloviny 18. století se výrazně promítají osvícenské názory. Oproti starším mapám ze 17. a z první poloviny 18. století s barokními ozdobnými kartušemi a velkým množstvím parerg přestávají být mapy v dnešním slova smyslu hezké - znázornění jsou střízlivější, mapy jsou přesnější a stále více se zakládají na vědecky podložených měřeních. Mapy se stávají účelovými a technickými pomůckami. Důvodem nebyl jen odklon od zdobnosti a snaha o větší profesionalitu map, ale i pokus o jejich zlevnění.