Na procházce na Slovance

Již několik let pořádá Vlastivědný spolek Českolipska ve spolupráci s Klubem českých turistů zimní vycházky po České Lípě. Ty letošní jsou zaměřené na českolipské městské části. 4. února se zájemci sešli u vlakové zastávky Česká Lípa střelnice a odtud se vydali na Slovanku, aby se z vyprávění historika Ladislava Smejkala dozvěděli o jejím vzniku a některých zajímavostech této části města.

V roce 1926 zakoupilo Obecně prospěšné stavební bytové družstvo v České Lípě neudržované pozemky na místě zrušené cihelny a jejího okolí o rozloze 7,5 ha. Po rozparcelování nabídli zájemcům 80 míst pro stavbu nových domů. Parcely si kupovali zejména úředníci a živnostníci. Postavili zde celkem 40 domů. Peníze na stavbu si půjčovali nejvíce u Občanské záložny a Moravské banky. Původní záměr družstva vybudovat českou čtvrť s názvem Slovanka se podařil. Většinou zde žili Češi, v menší míře Němci ve smíšeném manželství. Obyvatelé této části města byli velmi družní, udržovali dobré sousedské vztahy, společně se bavili. Symbolicky si zvolili rychtáře, slavili posvícení, každoročně stavěli májku a pořádali poutě. Organizovali průvody, nejdříve na Slovance, ale na konci dvacátých let po celém městě.

V meziválečném období bylo mezi obyvateli silné občanské povědomí, lidé chodili na veřejná shromáždění, kde si připomínali státní výročí. Na konci Slovanky byla v roce 1928 k 10. výročí vzniku Československé republiky zasazená Lípa Svobody, u které si každoročně připomínali vznik Československa. V bouřlivém roce 1932, plném nepokojů a provokací českých a německých obyvatel, byla Lípa Svobody zlomena. O rok později byl strom znovu zasazen ale ani ten zde nevydržel dlouho. Před 2. světovou válkou byl Němci zničen. Ten, který na Slovance vidíme dnes, je z roku 1947. Tehdy byl slavnostně zasazen při výročí vzniku republiky. Za velkého zájmu veřejnosti zde byl představen i nový českolipský kroj, který navrhl učitel Bohumil Kinský. Tradice občanských shromáždění u Lípy Svobody v den výročí vzniku Československa byla obnovená v 90. letech.
V předvečer 2. světové války museli Češi, kteří se cítili ohrožení, opustit svoje domovy a odstěhovat se do vnitrozemí. Pro obyvatelé domů na Slovance, kterým se v té době podařilo splatit úvěry, to bylo těžké a smutné rozhodnutí. Do prázdných domů se nastěhovali Němci. Po válce se původní majitelé do svých domovů vrátili.
Do dnešní podoby se začala Slovanka rozrůstat v 60. letech. V roce 1963 začala výstavba cihlových domů v ulici Na Nivách, vysoké panelové domy se začaly stavět v roce 1968. Ty zcela změnily panorama města. Ani Slovanka se nevyhnula špatné organizaci výstavby sídlišť, která byla typická pro celou republiku. Škola byla otevřená v roce 1971, občanská vybavenost byla dokončena až v roce 1978.

Na Slovance žilo několik významných osobností města. V Kovářové ulici bydlel písmomalíř Josef Malý, který za 1. světové války bojoval v ruských legiích. Pro Divadlo Československé armády na Rusi (které založil herec Zdeněk Štěpánek) maloval kulisy.
Na samém konci Slovanky naproti Lípě Svobody bydlel Josef Maštálko. Do nově postavené vily se nastěhoval v roce 1926, kdy byl jmenován inspektorem českých státních škol. Bydlel v prvním patře, v přízemí byla úřadovna inspektorátu. Josef Maštálko patří k nejvýznamnějším osobnostem České Lípy. V severočeském pohraničí založil šedesát českých škol, v roce 1928 vznikl z jeho iniciativy Muzejní spolek pro kraj českolipský (jehož se stal předsedou), stál u zrodu časopisu Bezděz, byl funkcionářem v Sokolu. V roce 1938 odešel z České Lípy, za války byl díky předválečným aktivitám ve velkém ohrožení, zatčení naštěstí unikl. Po válce 1945 se vrátil do České Lípy a zapojil se do veřejného života. Založil např. dětský domov v Mariánské ulici, stal se předsedou Českého muzejního spolku, obnovil časopis Bezděz, zasloužil se o vznik Lužickosrbského gymnázia, pomáhal volyňským Čechům. Byl kritickým k poměrům v pohraničí, které zde nastaly po odsunu. Po roce 1948 se stáhl do ústraní, novému režimu byl nepohodlný.

Při procházce jsme se zastavili i u obelisku v Železničářské ulici, jehož zajímavá historie se začala odehrávat v červnu 1755. Tehdy se neznámý poberta dopustil svatokrádeže a z kostela sv. Petra a Pavla ukradl monstranci s Nejsvětější svátostí. Z lupu se dlouho neradoval, při cestě ji buď ztratil nebo odhodil, to když si uvědomil jak neslýchaného zločinu se dopustil (jakým svatokrádež v té době byla). Za několik dnů byla monstrance nalezená a vrácená zpět. Na připomenutí této události byl v roce 1756 vytvořen trojboký obelisk s barokním reliéfem, který zobrazuje anděly nesoucí monstranci, a byl umístěn v blízkosti nalezené monstrance. Při rozrůstající se Slovance byl v roce 1973 uložen na zahradu českolipského kláštera. V roce 2009 byl opraven a umístěn do železničářské ulice, kousek od jejího původního umístění.

Další zajímavá procházka se uskuteční v sobotu 4. března. Tentokrát se vydáme na Svárov. Historické poznávání Svárova začne v 10 hodin u České spořitelny, zájemci jsou srdečně zváni.

Magdalena Pujmanová

Bývalá cihelna

Obelisk z roku 1756 na původním místě

Dnes je umístěn v Železničářské ulici

Lípa Svobody v roce 1932

Občanské shromáždění při slavnostním zasazení Lípy Svobody v roce 1947

Vila Josefa Maštálka