Supralibros hraběte F. A. Šporka

Knihy v minulosti představovaly značný majetek a majitel je obvykle označoval vlastním exlibris či supralibros na předních
i zadních deskách knihy. V době renesance a baroka vznikaly rozsáhlé šlechtické a klášterní knihovny, jakou byla např. knihovna hraběte Františka Antonína Šporka či řádu augustiniánů.

František Antonín Špork (1662 - 1738), člen českého místodržitelství, majitel panství Lysá, Kuks a Konojedy (5 km severně od Úštěka). Podporoval lesnictví, chov zvěře, ale také hudbu, divadlo a výtvarné umění. Vystupoval jako ostrý kritik společenských poměrů a zastánce myšlenek náboženské tolerance, na jejichž podporu vydával asi od roku 1710 knihy
ve své tajné soukromé tiskárně v Lysé nad Labem. Knihy nepředkládal k cenzuře a dokonce je na podporu všeobecné duchovní obrody zdarma rozdával. Vyzrazení tiskárny v roce 1712 nezůstalo bez následků. Dlouhý soudní proces vyvrcholil roku 1729 konfiskací knihovny (12 naložených vozů) a obžalobou z kacířství. Knihy se pokusil uschovat v Konojedech, vojáci je však našli i tam. Vyšetřovatelem byl z vůle biskupa v Hradci Králové známý Antonín Koniáš. Díky vlivným přátelům Špork vyvázl jen s vysokou pokutou.
Jedním ze zachráněných svazků je kniha o křesťanských ctnostech Les Morales chrétiennes od pařížského advokáta a člena řádu kapucínů Ives de Paris (1593-1678). Kniha byla na popud hraběte Františka Antonína Šporka přeložena do němčiny. Pod názvem Die Tugend-Schule der Christen byla za jeho peníze vytištěna v pražské Arcibiskupské tiskárně u W. Wickharda roku 1715.
Fr. A. Špork byl vedle svých humanitních zájmů také velkým milovníkem myslivosti. V Čechách zavedl po vzoru z Francie parforsní hony, v roce 1695 založil Řád sv. Huberta. Rozsáhlá výstava o myslivosti v ambitu kláštera ukazuje téma myslivosti v celé její šíři.
 

Frontispis se Šporkovou podobiznou obklopenou persofikinovanými ctnostmi - Vírou, Nadějí a Láskou od malíře Jana Hiebela a rytce Antonína Birkharta

Rodový erb Šporků

Na předním přídeští přípis hraběnky Schwärtzové, která dala knihu do užívání páteru Leonu Berenfelderovi, augustiniánskému knězi, rodákovi z České Lípy, který zde působil jako převor.V dalším přípise se oznamuje, že v Lípě zesnul P. Leo Berenfelder, rodák a svěcenec Lipský 5. října 1731.

Světlou koženou vazbu zdobí slepotisková ornamentální a figurální výzdoba - nahoře a dole Kristus, po bocích Justicie a Veritas, uprostřed Šporkovské Supralibros