Svojkov v dějinách České Lípy

Malá vesnice na okraji skalního města položená nad mělkým širokým údolím, přes nějž se rozevírá výhled do členitého kraje Českého středohoří k západu a Ještědského hřebene k východu. Svojkovem se protíná několik různorodých linií dějin procházejících Českou Lípou. Není to jen blízkost okresního města, které i trochu vykukuje u paty Špičáku.
Na prvním místě je vztah českolipských k poutnímu místu Modlivý důl. Nejmladšímu
na Českolipsku, nikoliv jednoznačně církevně schválenému, ale oblíbenému cíli poutí vycházejících z českolipského farního kostela Narození P. Marie. Pouť se konala v září.
Pro podporu poutního hnutí založila hraběcí rodina Kinských ve třicátých letech 19.století velký poutní a současně zájezdní hostinec. Místo u lesa na samém okraji údolí bylo vhodné také pro tajné politické schůzky, protože účastníci se mohli nenápadně vytratit do stínu starých stromů. Právě taková místa vyhledávalo počínající socialistické dělnické hnutí plné konspirace a prosycené i konfidenty.
22.února 1874 se v hostinci konala tajná schůzka zástupců dělnických spolků ze širokého okolí, která projednávala otázky vzájemné spolupráce s možností vytvoření buď federace spolků nebo samostatné strany zastupující zájmy pracujících vrstev. Ve Svojkově bylo rozhodnuto připojit se ke vznikající celorakouské sociální demokracii, jejíž ustavující konference se uskutečnila začátkem dubna roku 1874 v rakouském Neudörfelu blízko Vídně. Samostatná česká sociální demokracie vznikla o čtyři roky později.
Z České Lípy se na schůzku do Svojkova dostavil Karl Schmidt, o němž bych řekl, že patří k otcům moderní sociální politiky. Ještě o tři desetiletí později stojí v čele politických zápasů o všeobecné hlasovací právo, bez něhož by žádná skutečná pluralita politických názorů nemohla existovat.
Tajnou schůzku policie nerozehnala. Nebylo to ani třeba. Důležitější bylo vědět, co zde shromáždění předáci spolků zamýšlejí v budoucnu učinit. Měla tu svého člověka, který udělal pečlivý zápis a předal ho policejním orgánům.
Ve Svojkově byl zámeček, o němž nelze než říci, že byl rozkošný. Ve dvacátých letech 20.století se stal z iniciativy českolipských augustiniánů místem setkávání mladé německé katolické inteligence sdružující se do modlitebních, meditačních a debatních skupin: Iniciativa Staffelstein. Jednalo se o hledání orientace katolických křesťanů, řečeno slovy českého historika Jaroslava Šebka, mezi křížem a národem, mezi nadnárodní religiozitou a nacionálně podbarveným německým katolicizmem.
Do Svojkova přišla postupně řada osobností. Jmenuji alespoň tři augustiniány: Paulus Sladek, původně novic v českolipském klášteře, později univerzitní kazatel mezi německými studenty v Praze. Po roce 1945 byl jedním z těch, kteří významným způsobem pomáhali hledat cestu k usmíření s českým národem. Dalším byl František Schubert, který našel nakonec cestu
k české mládeži před druhou světovou válkou a na jejím začátku a dovedl ji oslovit. Za to ho čekala smrt v koncentračním táboře. Třetím byl Franz Franke. Za války byl z pražského kláštera sv. Tomáše přeložen do České Lípy a zde žil až do internace v roce 1950. Později ve Vídni shrnul svědectví o osobnostech a postavách, které se scházeli ve Svojkově.
Svojkovský zámek byl po válce přeměněn na Domov důchodců a zanikl při požáru v roce 1958. hostinec se v sedmdesátých letech málem rozpadl a jeho znovu obnova byla tak trochu zázrakem. Kaple v Modlivém dole byla zasvěcena P. Marii Lurdské, jejíž svátek je 11.února a tento den byl vyhlášen Světovým dnem nemocných. O tomto svátku sem chodívaly již dávno za minulého režimu sestry z Domova důchodců ve Sloupu. Od devadesátých let se 1.května zde koná pravidelně mše svatá. Tato místa si oblíbil zvěčnělý litoměřický biskup Josef Koukl.

Ladislav Smejkal

Na fotografii zámek ve Svojkově.