Terénní exkurze

Geologické pochody

Dne 22.10. 2013 proběhla terénní exkurze pro geologický kroužek ze ZŠ Sever, Česká Lípa v rámci plnění jejich úkolů miniprojektu „Objevy čekají na tebe“ na téma Geologické pochody. Tuto problematiku názorně přiblížila předem vybraná lokalita Maršovického vrchu. Byla sjednána exkurze do lomu Chlum. Děti měly jedinečnou možnost společně s průvodce – vedoucím lomu se podívat do všech provozů zpracování kamene a následného předání odběrateli. Poté se pokračovalo do lomu, kde se děti dozvěděli o historii, těžebním procesu i geologických poměrech. Názorně byly demonstrovány a vysvětleny všechny geologické pochody, které ovlivňují nejen průběh těžby a tělesa lomu, ale i samovolně ovlivňují celé okolí Maršovického vrchu. Závěrem měly děti možnost najít i něco málo z minerálů vyskytující se ve spodní etáži lomu. Celá prohlídka probíhala za plného provozu a těžby kamene.

Vývoj organismů na Zemi

Geologický kroužek ZŠ Sever, Česká Lípa se společně s geologem p. Mužákem dne 9.1. 2014 vydaly v rámci sledování geologické minulosti planety a konkrétního úkolu „Vývoj organismů na Zemi“ na paleontologickou exkurzi na Jítravu. Zde na hřbetu Vysoká u Jítravy se nachází lom na kvádrový pískovec, kde se zachovala řada fosilních živočichů. Než jsem došli do lomu, tak jsme minuli Bílé kameny. Zde se děti mohli blíže seznámit s petrologickou klasifikací pískovců a povšimnout si výrazného úklonu skal způsobeného tektonickými pohyby na lužickém zlomu. Po vystoupání do lomu se děti rozdělily do skupin a plnily potřebné úkoly. Zároveň se dozvěděly něco málo o druhohorách a o tom, jak to zde v té době asi vypadalo. Stanovily jsem základní petrologickou klasifikaci odebraných vzorků hornin a pak již záleželo na štěstí ve sběru zkamenělin, které na sebe nenechaly dlouho čekat. Cestou zpět jsme ještě navštívily bývalou štěrkovnu v Jítravě, kde jsme si ukázali ledovcový materiál ze čtvrtohor a vysvětlili něco málo z glaciologie a celého vývoje této krajiny.  

Horniny místo pro život 

Exkurze z 20.5. 2015 se zúčastnily děti společně s paní učitelkou ze ZŠ Sever, České Lípy v rámci přírodovědného kroužku. Program spočíval v základním geologickém poznání lokality Klučky, jako prostředí pro život. Tato lokalita byla historicky ovlivněna těžbou kamene a z části ponechána přirozené sukcesi. Vedle petrologické klasifikace a pedologického rozboru půdy se děti snažily samostatně určit veškerou vegetaci na třech vytipovaných biotopech (v lese v těsné blízkosti dobývacího prostoru, na dřívější přístupové komunikaci a přímo v lomu).

V závěru byly všechny jejich výsledky společně prezentovány a případně doplněny. Okrajově byla sledována i fauna, vázaná na sezónní výskyt jezírka. Geologický charakter lokality Klučky byl porovnán s klasickou lokalitou NPP Panská skála.

Těžba kvádrových pískovců

Dne 22.10.2015 jsem společně s přírodovědným kroužkem ZŠ Sever, Česká Lípa jeli na předem domluvenou komentovanou exkurzi do pískovny v České Kamenici. Cílem bylo geologické i paleontologické poznání jedné z mnoha lokalit severních Čech. Díky vedoucí lomu paní Zachové se děti mohly dozvědět spousty zejména technologických informací o tom, jak vůbec probíhá těžba kvádrového pískovce, a jak se následně zpracovává do finální podoby pro odběratele. Prohlídka probíhala na jednotlivých etážích lomu, kde byly děti seznámeni se základní geologickou a geomorfologickou charakteristikou lokality. Poté měly k dispozici pracovní listy, kde ve skupinkách měly zodpovídat otázky, které se vztahovaly k výkladu, který jim předávali odborní pracovníci. Záleželo tak na jejich pozornosti, práce v kolektivu a projevení aktivity. Nechyběla ani možnost si pomocí kladívka odnést nějaký ten vzorek pískovce. Ti šťastnější mohli i narazit na nějaký vzorek s pozůstatkem nějaké ichnofosílie či alespoň dřevitých zbytků. Poté jsme byli seznámeni s ostatní činností, která se v lomu provádí, včetně přidruženého kompostování organického odpadu. Velkou zajímavostí bylo zpracování kamene do podoby nařezaných desek. Zde nám vedoucí lomu demonstrovala jakým způsobem se dá kvádrový pískovec využívat i pro jiný účel nežli jen drcení na sypkou frakci. Závěrem jsme společně zhodnotili správnost vyplněných otázek pracovních listů. 

Mineralogie a regionální geologie Českolipska

Terénní exkurze ze dne 1.6. 2016 se studenty oboru ekologie ze Střední odborné školy Česká Lípa byla zaměřena převážně na regionální geologii Českolipska. První lokalitou, kterou jsme navštívili byl Pihelský vrch. Krátké seznámení s historií názvu obce spolu se stejnojmenným hradem Pihel vystřídalo geologické poznání malého stěnového lomu ze 17. století.

Geologická minulost této lokality spadá do třetihor a určit petrologické složení nebylo zrovna pro studenty jednoduchým úkolem, přesto si myslím, že po výkladu geologa nyní již základní charakteristiku chápou. Hlavní zájem se soustředil spíše na mineralogii. Pihel je jednou z typických exkurzních mineralogických lokalit. Výskyt zejména tektosilikátů a konkrétně pak nejvíce zastoupeným chabazitem upoutá pozornost nejen odborníka, ale i laika. Samozřejmě tato lokalita má i další mineralogické zastoupení. Studenti se mohli pokochat ukázkami minerálů chabazitu, natrolitu, thompsonitu, apofylitu, kalcitu, olivínu, sodalitu, augitu a amfibolu.

V rámci prvního výkladu měli za úkol vypracovat pracovní listy, kde se prokázala jejich pozornost při výkladu a všímavost okolí.

Poté jsme se se přesunuli přes vrchol Pihelu k Pivovarskému rybníku, kde studenti měli školní úkol z hydrobiologie. Bohužel tato lokality nebyla až tak vhodná pro průzkum bentosu tamního litorálu a proto jsme pokračovali na další lokalitu a to Lesní divadlo ve Sloupu v Čechách. Zde se studenti dozvěděli něco málo z geologické minulosti Českolipska, seznámili se s geologickou mapou a konkrétně se hovořilo o tamních pískovcových útvarech.

Posledním zastavením byl břeh Dobranovského potoka, kde byl další pokus o hydrobilogický průzkum. Zde již se ukázala kolektivní spolupráce všech studentů a preciznost vyučujícího. Praktický úkol byl společně vyhodnocen a byly vyřčeny i konkrétní závěry, kdy po zjištění bentósních organismů bylo zřejmě, že Dobranovský potok je silně znečištěný z blízkých lidských sídel.

Lom Doubravice a Bozkovské jeskyně

Dlouhodobě plánovaná geologická exkurze se Základní školu Sever, Česká Lípa, se uskutečnila 2.6. 2016. V dopoledních hodinách se podařilo dojet na předem domluvenou prohlídku lomu Doubravice na Jičínsku. Ačkoliv nás bylo hodně a to 30 žáků a pedagogický dozor, přesto nám vedoucí lomu vyšel vstříc a svolil k prohlídce lomu.

Tento v podstatě tří etážový lom slouží pro těžbu drceného kameniva bazaltandezitu (melafyru). Nejen, že tato exkurzní lokalita je proslulá díky vhledu lávových proudů, skalních ohlazů, petrologické charakteristice, ale zejména je známá díky mineralogickým poměrům a krásným ukázkám křemenných hmot a krystalických odrůd (ametyst, záhněda).

Nejdříve všichni byli seznámeni s bezpečnostními předpisy a poté již nic nebránilo tomu vydat se na první nejsvrchnější etáž lomu. Zde započal výklad o geologické minulosti této lokality, charakteristice horniny a konkrétních lávových proudech a samozřejmě nechybělo nejvíce očekávané hledání minerálů. Konkrétní nálezy byly společně určeny a některé částečně charakterizovány dle základních fyzikálních vlastností.

Následovala prohlídka zbylých etáží lomu a třídičky na zpracování kamene a deponie tamního areálu. To již probíhalo s výkladem závodního lomu, který nám ochotně vysvětlil celý technologický postup při těžbě a zpracování kamene.

Druhou lokalitou, kterou jsme navštívili byly Bozkovské dolomitové jeskyně. Některé děti byly vůbec poprvé na takovéto exkurzi jeskyní, proto některé zážitek ohromil. Společně po rozdělení velké skupiny jsme se odebrali s odborným průvodcem do podzemí dolomitů. Ukázky krasových zjevů a jejich geneze růstu zajímala všechny. Pro některé byl labyrint chodeb a jednotlivých dómů doslova bludištěm, závěrečný pohled na podzemní jezero nenechalo chladným nikoho. Bloudění ve tmě vystřídalo prudké rozčarování v podobě slunečních paprsků, které nás oslnily při výlezu z jeskyní.