První a poslední volby

Nacistická ideologie prosakovala na Českolipsko intenzivně od roku 1933. V říjnu 1934 si vybral Konrad Henlein Českou Lípu za místo přednesení svého programového projevu. Ve volbách 1935 se jeho strana naprosto jednoznačně prosadila v německém politickém táboře. K 10. říjnu 1938 bylo město pevně v rukou nacionálně socialistického režimu.
 K čemu vlastně v této chvíli volby? Svrchovaná politická nadvláda je nepotřebuje, přesto je ráda inscenuje. Volby jsou plebiscitem, potvrzením úplného vítězství
a naprosté suverenity.
Nejdříve bylo třeba poděkovat „osvoboditeli“. Zdejší noviny přinesly celostránkový portrét Adolfa Hitlera právě s tímto označením. 12. října 1938 byla uspořádána přehlídka německé branné moci na náměstí. Velel jí generál von Brauchitsch.
Mezitím se již nenápadně zatýkalo a bojůvkáři sem tam někoho zmlátili. Říšské orgány reorganizují krajský soud, státní zastupitelstvo a policii. K formálnímu znovuustavení krajského soudu přijel do České Lípy říšský ministr Rust.
Česká Lípa se stala součástí správní jednotky Vládní okres Ústí nad Labem. Do jejího čela nastoupil jako šéf civilní správy Hans Krebs, původem z Jihlavy, kdysi poslanec Národního shromáždění. Od roku 1933 žil v emigraci v Německu, aby se vyhnul trestu za podvratnou činnost proti republice. 18. listopadu 1938 byl jmenován do své funkce a na své „spanilé jízdě“ po svém teritoriu zavítal 28. listopadu do České Lípy.
Promluvil na shromáždění lidu na náměstí. Takovýmto setkáním se tehdy říkávalo apely. Poté se ještě odebral do továrny
na vagony, kde byl další apel pro dělníky. Agitoval v obou případech k doplňovacím volbám do Říšského sněmu, které měly být vyjádřením vděčnosti Vůdci za připojení Sudet.
Radnice nechala snést kdejaké, možná i zabavené, psací stroje do sálu Nové tělocvičny (dnes Jiráskovo divadlo) a dva dny zde intenzivně písaři přepisovali seznamy voličů. Přísedící komise vše pečlivě kontrolovala. Soupisy bez Židů, Čechů, komunistů a jiných nežádoucích osob. Na obrázku je vidět v pozadí mohutná postava starosty Josefa Turnera, který si vše vzal pod dohled.
Potom už se jen oblepily volební urny hákovým křížem a 4. prosince 1938 přicházeli husím pochodem do volebních místností voliči. Volební lístek jim jasně napověděl co mají dělat: velké JA a malé nein.
Několik sudetoněmeckých politiků se stalo součástí Říšského sněmu, který se nescházel v honosné budově jednoho
ze symbolů Berlína, který si nacisté v únoru 1933 sami zapálili. Budova byla sice opravena, ale pokud se sněm sešel, aby vyslechl svého Vůdce, tak se to konalo opeře. Neschvaloval žádné konkrétní zákonné formy, protože na to byly zmocňovací zákony. Poslanci se jen bouřlivě připojili k vyhlášení války, například Polsku 1. září 1939 po nestoudné Hitlerově řeči.

Ladislav Smejkal

Na fotografii písaři sestavující voličské soupisy 20. - 21. 11. 1938