Úspěšní a zapomenutí

Nedovedeme spočítat, kolik osobností ovlivňujících svou dobu a reprezentujících vyspělost společnosti, mizí v hlubině času. Jde o jev přirozený, ale přece jen poněkud nebezpečný pro současníky v každém časovém období. Když se vytrácí návaznost mezi generacemi, na člověka padá stín samoty. Pokud se může obírat světem předků, je mu lépe, ví kam patří.
Díky dochovaným předmětům a několika dokumentům se nám přiblížily zase další dvě postavy z minulosti našeho města. Prvním je Ferdinand Dvořák (1855-1954). Ano, letopočty jsou v pořádku. Žil 99 a půl roku a téměř celý život pobýval v České Lípě. Byl povoláním hřebenář. Dělal hřebeny a hřebínky pro dámy a pány, chlapce a dívky. Čech, tělem a duší, se v německém městě přimkl k České besedě o jejímž 150.výročí založení budeme brzy psát. Prosadil se zejména v její pokračovatelce Řemeslnické besedě.
Živá kronika našeho města s pamětí překrývající druhou polovinu 19.století. Bydlel v Panské uličce a tam ho ke konci života objevila archivářka Marie Vojtíšková. Získala od něj cenná svědectví o dřívějším českém životě a do muzea se dostaly ještě některé výrobky pocházející z jeho rukou.
Janu Kupcovi (1916-1951) byl vyměřen naopak krátký život, ale naplnil ho vrchovatou měrou. Pocházel z Jičínska a po druhé světové válce se usadil v České Lípě, Sokolské ulici čp.253. Byl posledním českolipským puškařem. Uměl lovecké zbraně konstruovat, ale hlavně je opravoval a seřizoval. Vyráběl také terče pro speciální střeleckou disciplinu a to tak zvané asfaltové létající holuby.
Kupec byl pravým českolipským čarostřelcem, účastnil se mnoha soutěží, především pořádaných mysliveckými spolky.
V roce 1947 natočil Československý filmový týdeník mistrovství republiky ve střelbě z loveckých pušek, kde vyhrál mladý střelec z České Lípy.
Ještě roku 1950 vyhrál několik přeborů, z nichž jeden se v červnu toho roku odehrál v České Lípě a to na střelnici mysliveckého spolku u Horní Libchavy. Náhle však 18.ledna 1951 zemřel. Připojený obrázek je po mnoha stránkách velmi zajímavý. Vidíme na něm pohřební kočár tažený koňmi před domem smutku v Sokolské ulici. Za kočárem šla dlouhá řada myslivců profesionálních i členů spolků.
Na jaře se konaly velké střelecké závody, při nichž se myslivci pokusili střelnici pojmenovat na „Střelnici Jana Kupce“, jenže do toho přišel komunistický zákaz spolků zakládaných a vedených dle spolkového zákona z roku 1870 a předpisů následujících. Ve všech těchto sdruženích se objevovaly ostrůvky určité svobody a autonomie, což se příčilo komunistické snaze totálně ovládat veškerý veřejný život. Všechno se předělalo na masové a výběrové organizace Národní fronty a každá zájmová činnost dostala „politický náhubek“. Toho se však Jan Kupec nedožil. Ani jeho střelnice myslivcům nezůstala a stala se základnou Lidových milic.

Ladislav Smejkal

Na fotografii pohřeb Jana Kupce.