Váhy a závaží

Vážení je jedním z nejstarších a nejrozšířenějších metod měření v historii lidstva. V průběhu dějin se vyvinuly různé systémy vah a nespočet různých odvozenin. Již z prehistorické doby známe rovnoramenné váhy, kdy na jedné misce umístěná komodita byla vyvážena komoditou jinou, popř. závažím. Tento nejjednodušší princip byl požíván prakticky do doby nedávné. Můžete zde vidět např. soupravy vah na převažování – kontrolu- zlatých mincí (váha zlata vyjadřovala nominální hodnotu mince), kde jsou jednotlivá závažíčka označena nikoli váhovými jednotkami, ale přímo názvy mincí.

V období Římské říše byly vynalezeny nerovnoramenné běhounové váhy (tzv. přezmen), které měly několik ok na zavěšení
a několik stupnic. K vyvažování zde bylo používáno jen jedno závaží - běhoun, dle potřeby posunované po rameni. Znamenalo to velký pokrok, jelikož to byly váhy několikarozsahové. Z nich se pak vyvinuly nerovnoramenné váhy stacionární - kuchyňské, decimálka (používalo se závaží o desetinové hmotnosti než vážený předmět) a např. i váhy, které známe
z ordinací lékařů.

Již v roce 1669 byly ve Francii vynalezeny balanční rovnoběžníkové váhy, které měly dvě misky a dva jazýčky. To jsou známé klasické kuchyňské váhy, používané až do poloviny 20. století.

Mimo systémů, využívajících porovnávání hmotností, existuje celá řada vah pružinových, kde protiváhou předmětu byl odpor pružiny. Nejznámější jsou tzv. mincíře.