Válečná Česká Lípa – železnice II

Návštěva – nenávštěva Adolfa Hitlera v České Lípě patří do historie železnice. Německý kancléř, poté co dokonal dílo ponížení prezidenta Emila Háchy a dosáhl jeho souhlasu
s okupací země, zatoužil spatřit Prahu. Bleskově zorganizovaná cesta zvláštního vlaku
ho z Berlína kolem poledne 15.března 1939 přivedla do České Lípy. Vlaková souprava
se zastavila na Městském nádraží.
Podle přiznání K. H. Franka při procesu před národním soudem, očekával ve vlaku hlášení o situaci v Praze, aby mohl pokračovat dále v koloně rychlých osobních aut. Před 14.hodinou dorazili sem Frank a Henlein se svým doprovodem a po poradě vyrazil Hitler ku Praze. V jeho doprovodu byl Himmler a Heydrich.
Českolipští nacisté a zfanatizovaná část obyvatelstva se o jeho pobytu dozvěděla, ale neměla k Hitlerovi přístup. Teprve 16.března po návratu stejnou cestou z Prahy se podařilo představitelům města propašovat své zástupce na nádraží a získat podpis do Zlaté knihy.
Cesty triumfu po železnici měly brzy svůj konec. Stále obtížnější bylo udržet provoz osobní a nákladní dopravy. Na začátku okupace českých zemí byly do některých tratí a nádraží vloženy investice, které měly napomoci válečné výrobě. V České Lípě se nic takového nestalo. Ani provoz železničních dílen nebyl zásadním způsobem modernizován. Válečná výroba se v České Lípě obešla bez většího rozšíření kapacity železničního uzlu a to mimo jiné i proto, že byl od počátku budován velkoryse
a s větší dimenzí pro obrat železničních vozů.
Od léta 1944 bylo do České Lípy přitahováno stále více poškozených vozů a prostřílených lokomotiv k opravě. Kapacity železničních dílen nestačily, třebaže sem byli nasazeni nucení dělníci i zajatci. Přednosta dílen Matauschek byl po válce volán k zodpovědnosti před mimořádný lidový soud za špatné zacházení s ruskými zajatci. Hlad, bití a nemilosrdné pracovní nasazení, to byly hlavní zločiny, které mu byly jako odpovědnému vedoucímu přičítány.
Po bitvě v Ardenách v prosinci 1944 byli do České Lípy přesunuti američtí zajatci. Narychlo byl pro ně postaven tábor
o kapacitě asi 150 osob a to u jižního zhlaví zdejšího hlavního nádraží. V těchto místech se dnes zhotovují různé dřevěné konstrukce. Zajatci byli nasazeni na opravy kolejí v různých místech kolem České Lípy. Objevovaly se četné útoky
na projíždějící vlaky a to z přilétajících amerických letadel. Jedno z těchto odstřelování se událo v březnu 1945 u Doks. Osudové epizodě bombardování nádraží, železničních dílen a vagonky v České Lípě byl věnován článek v dubnu loňského roku. K této události se ještě vrátím v jiné souvislosti a to v kapitole humanitární krize v dubu a květnu 1945.

Ladislav Smejkal

Na fotografii rozbitý prostor železničních dílen.