Válečná CL - obrana města

V předešlých dvou částech seriálu jsme sledovali širší přípravu obyvatelstva na případné ohrožení města bojovými operacemi. Konstatovali jsme, že politické vedení země a sudetské župy dlouho nepřipouštělo nebezpečí průchodu fronty uvnitř Německé Říše. Prvním signálem ohrožení vpádem bylo Slovenské národní povstání s možným postupem Sovětské armády do vnitrozemí Čech a s možnou podporou českého obyvatelstva by následoval nápor na pohraničí.
Sovětská ofenziva v polovině ledna 1945 zvýšila nebezpečí útoku z východu. V březnu začal postup Rudé armády na Opavsko a Ostravsko. Značná část tohoto území náležela do tzv. Východních Sudet. Obranná opatření se zaměřila na využití dřívějších československých opevnění z roku 1938. Dále bylo vytvořeno množství zátarasů,
za nimiž byli nasazováni příslušníci volkssturmu a Hitlerovy mládeže. Mezi nimi i dobrovolníci z Českolipska. Jejich hlavní obrannou zbraní byla pancéřová pěst proti útočícím tankům. Ve členitém terénu se bojovalo téměř dva měsíce.
K Odře a Nise pronikla sovětská vojska ve druhé polovině března a soustřeďovala síly k útoku na Berlín. Ve strategických úvahách sovětského generálního štábu se objevila také myšlenka útoku na Prahu, který by byl veden podél Nisy směrem
na Liberec. Souviselo to se snahami eliminovat silné vojenské uskupení nacistů ve Slezsku a v české kotlině.
Českolipské obyvatelstvo pochopitelně zvažovalo svou budoucnost. Kladlo si otázku, kam až postoupí západní spojenci, protože někteří prominenti režimu připravovali útěk pod ochranná křídla americké a britské armády. V únoru 1945 unikly
do rukou německé zpravodajské služby některé informace z Jaltské konference, na níž bylo projednáno rozdělení Německa
na okupační zóny. Z toho se dalo vyvodit, že Čechy budou zcela zřejmě obsazeny Sovětskou armádou.
Nezbylo než načrtnout možnou obranu České Lípy. Vycházela z předpokladu hlavního směru útoku od severu. Možný model obrany si můžeme představit podle přípravy a realizace zabezpečení města Chebu. Město bylo jednoduše zablokováno
a pod osobním vedením Konráda Henleina se mělo bojovat o každý dům a ulici. Američanům se tehdy podařilo s pomocí jednoho německého antifašisty se nepozorovaně přiblížit k městu přes železnici a hned na jeho kraji zcela náhodně zastřelit vojenského velitele města. Obrana se okamžitě zhroutila a starosta dal neprodleně vyvěsit bílé vlajky. Henlein znovu prchá do Liberce. K toto události došlo 25. dubna 1945. Od tohoto okamžiku sice Henlein vydával příkazy, ale již je prakticky nikdo nerespektoval. Jejich součástí byly i pokyny k likvidaci průmyslových objektů, mostů a železnic.
Někdy ke konci dubna byla nakreslena mapa obrany České Lípy. Byl k tomu použit plán města z roku 1935. Linií, na níž by měla být soustředěna obranná opatření, byl tok Ploučnice. Řeka prochází městem v hluboké regulaci a rozestavením jednotek na jejím jižním břehu, bylo možné vytvořit svým způsobem souvislou frontu. V nevelké vzdálenosti odtud v lesích
u Okřešic a Sosnové byly soustředěny polní sklady a stáhly se sem týlové jednotky. V podstatě šlo o prchající vojáky pomocných sborů sestavených z cizinců např. z Turkmenstánu. Na území města byly vyznačeny některé objekty, u nichž se dalo předpokládat, že budou určeny k ochromení nebo k destrukci. Byla to součást plánu obecně nazývaného „politika spálené země.“ V nákresu bylo nádraží, železniční dílny, vagonka a továrna na vrtačky. Zanesen sem byl i krajský soud
s věznicí. Jak s ním mělo být naloženo, to skutečně otázka.

Ladislav Smejkal

Na fotografii obranná linie Ploučnice.