Válečná Česká Lípa – příprava na obranu města I

Až do začátku roku 1943 si Česká Lípa celkem nepřipouštěla, že by město mohlo být bojištěm či letecky ničeným zázemím. Nebyl proveden žádný zvýšený stupeň ochrany území. Jen běžný výcvik v protiletecké obraně a zajišťování úkrytů ve sklepích. Větší veřejný protiletecký kryt byl vybudován na prostranství za Tyršovou školou, která zpočátku po okupaci území sloužila jako Říšská finanční škola a po roce 1943 byla upravena na lazaret.
V tomto roce nastoupila do České Lípy plánovací skupina Heimstätte, která podle typových plánů budovala domy pro obyvatele vybombardovaných měst na západě Německa. Vzniklo sídliště Újezd, domy v Chelčického ulici, ve Svárovské, Lipové
a Heroutově. Poslední nedostavěné domy v Chelčického ulici byly dodělávány až po válce.
Na rozhledně na Špičáku byla zřízena protiletecká hláska se stálou službou. V případě zjištění 1-3 letadel v dosahu 15 minut od města byla vyhlašována letecká výstraha, při níž se práce a doprava nepřerušovaly. Pokud byl zjištěn pohyb leteckého svazu, byl vyhlášen protiletecký poplach s úplným přerušením dopravy a výroby.
Jednotlivé sklepy v domech byly zřetelně označeny zvenku směrovými šipkami a mohly se sem uchylovat i lidé ze sousedství, pokud se v těchto místech právě nacházeli. Nařízeno bylo mít sebou úkrytová zavazadla, obsahující základní potraviny, hygienické potřeby a cenné osobní listiny a doklady. Protiletecké hlídky neustále procházely městem a prohlížely půdy domů, aby se zde nehromadily hořlavé věci. Podle zpráv z České Lípy z prvních poválečných měsíců, byly tyto snahy celkem marné, domy ve středu města měly půdy přímo přecpané různým zbožím a odloženými věcmi, takže případné dopady zápalných bomb by měly katastrofální následky.
Ještě v polovině roku 1944 se usuzovalo, že Českolipsko patří k územím nejvzdálenějším od doletových možností spojeneckých sil, takže tu panuje značné bezpečí a proto se sem stěhovaly provozy různých válečných výrob. V květnu 1944 již operovaly spojenecké bombardéry v Podkrušnohoří, aby napadaly zdejší výrobu leteckého benzinu z uhlí.
V případě, že v domě nebyl žádný protiletecký úkryt, byly budovány tzv. ochranné zákopy. Nacházely se v zahradách
a v parcích, ne dále než sto metrů od obytných domů, nikoliv však v jejich blízkosti, aby nebyly zasypány troskami. Celkově nebyla situace s veřejnými úkryty příliš dobrá, takže mnoho lidí se ocitlo výslovně v pasti, protože většina sklepů nesplňovala ideálně podmínky pro úkryt a to se mohlo stát pro lidi osudným. (pokračování)

Ladislav Smejkal

Na fotografii požární cvičení u tělocvičny asi v roce 1942.