Válečná Česká Lípa – první den míru

Dospěli jsme k 9. květnu 1945, kdy Sovětská armáda dorazila při svém postupu do České Lípy. Bezprostředně po ní přibyl do městě také malý oddíl 2. polské armády. Stalo se tak asi nejspíše 10. května a polští vojáci se ubytovali v hostinci U lukostřelce. 13. května se polská armáda všeobecně stahovala z území republiky.
Sovětské vojenské velitelství bylo ve vile Harry a první z českých starousedlíků zformovaný národní výbor sídlil jen o několik desítek metrů dále, v domě čp. 234, kde po jistou dobu dříve bylo gestapo a před válkou sídlo československé policie.
Město bylo v daném okamžiku přeplněno lidmi. Nacházeli se tu uprchlíci
z Východního Pruska, Slezska a Saska. Na svobodu se dostali nucení dělníci
a zajatci. Všichni toužili se dostat domů. Jen menší část německých uprchlíků
to mohla učinit. Rozsáhlá území na východě byla Německu odňata a přislíbena Polsku či připojena k Sovětskému Svazu. Těmto lidem nezbývalo než ustupovat dál na západ. Nucení dělníci a zvláště zajatci se dočkali organizovaného odchodu do vlasti v průběhu měsíce května nebo i později.
Počítá se, že dvanácti tisícovém městě bylo dohromady asi 20 tisíc lidí, z nichž mnozí si chtěli přivlastnit nějaké zásoby
na vlastní pěst na cestu domů. Nesmírná byla chuť na alkohol. Národní výbor se ve spolupráci se Sovětskou armádou snažil stavět hlídky. Tak příkladně přímo ve středu města, v domě čp. 2 na náměstí, byl důležitý velkoobchodní sklad se zásobou mouky, cukru a dalších poživatin. O jeho zabezpečení se postarali čeští nucení dělníci spolu s německými zaměstnanci.
Ve sklepeních zámku (Vodního hradu) byly zásoby alkoholu, jejichž loupení se nepodařilo zabránit. Podle jedné verze upozornily na ně sovětské vojáky ukrajinské dělnice v továrně Siemens (Nářadí). Ve větší skupině chodili městem opilí vojáci a již první večer po vítězství z bujnosti stříleli na ulicích do oken.
Vagon nebo snad dokonce dva plné lihu se nacházely ve vzdálené části hlavního nádraží a byly prý napadeny davem zajatců. Patrně nedopatřením došlo k požáru, takže vznikla sice škoda, ale naproti tomu se možná ještě větší škodě zabránilo.
Sovětská velitelství postupovala na všech místech přibližně stejně. Národnímu výboru přikázala vyhlásit stanné právo s tím, že byl zaveden zákaz nočního vycházení a na vyhraženém místě se mají odevzdávat zbraně. Hlavním shromaždištěm zbraní a munice se stal městský sál Apollo v dnešní Jiráskově ulici čp. 612. Příslušná vyhláška byla vytištěna v tiskárně Bergmann
a sázel jí český typograf Miloš Vítek.
V příštích dvou číslech uděláme jistou bilanci válečných škod a ztrát v České Lípě včetně bombardování města.

Ladislav Smejkal

Na fotografii Provolání z 10.5.1945.