Velká voda v České Lípě

Příběhy o velké vodě v našem městě se z mysli lidí opravdu vytratily. Letošní druhý srpnový víkend byl proto skutečným šokem a počet návštěvníků na lávce u Smetanova nábřeží se vyrovnal nejlepším dnům kopané na tribuně blízkého stadionu.
První hypotetická zpráva o České Lípě z roku 1059 je spojená s povodní. Kronikář Kosmas psal o záplavě na Ploučnici kolem svátku svatého Václava, která spláchla osadu na pravém břehu, takže vyplavení dostali darem od Jana Berky kus lesa výše od řeky
a tam si postavili domy. Starší historikové zprávu přijímali jako první doklad o existenci České Lípy, nynější ji odmítají a za pomocí archeologických datování kladou počátky města až na práh 14. století.
V tomto případě by se povodeň roku 1315 mohla týkat i čerstvě založeného města. Bohužel o ni téměř nic nevíme. V roce 1575 byla u Malého mlýna postavena první zábrana proti vodě. Pro dnešní představu to bylo místo v sousedství ohbí Sokolské ulice. V letech 1586-1588 byl postaven první kamenný most přes řeku u kostela
sv. Maří Magdaleny. Na začátku 17. století se mezi lety 1609-1613 odehrálo několik zaznamenaných povodní.
První podrobnější zápis o zaplavení Hrnčířské a Barvířské ulice je z roku 1701. Voda vytvářela v sousedství jezera, která jen s obtížemi odtékala. Další popisy uvádí, že se dostávala až na úroveň dnešního autobusového a vlakového nádraží. Železniční stanice byla vybudována na nízkém nasypaném návrší, takže když do České Lípy přijel 16. listopadu 1867 první vlak, tak právě byla povodeň. Na nádraží se již voda nedostala, ale první cestující nedošli do města suchou nohou, nýbrž
na loďkách.
S vodou v domě se naučili žít lidé v Hrnčířské ulici. Domy byly stavěny na vysoké pískovcové podezdívce. Všimněte si jen domů čp. 762 a 763, kde jsou pískovcové kameny odhaleny. Pískovec nasákl a nepropustil vodu výše a z pod dřevěných podlah odtékala připravenými kanálky. Na dvorcích měli obyvatelé připraveny dřevěné palandy, takže bleskově postavili mostky podél domů a po zaplavené ulici se dalo procházet. Také loďky byly připraveny.
V roce 1818 bylo provedeno vydláždění Hrnčířské ulice na násypu o tři čtvrtě lokte výše, aby se tu voda příliš nedržela
a odtékala díky spádování. Historicky snad největší povodeň přišla 10. března 1881. Její obrovský rozsah přiměl město konečně vyjednávat o regulaci vodního toku. První plány v rámci studie byly hotové v roce 1891 a v zásadě vycházely
z představy o rozšíření koryta řeky a úpravy toku. V další fázi příprav byly filozofie projektu změněna a bylo rozhodnuto koryto zásadním způsobem prohloubit. K realizaci projektu došlo v letech 1910-1915 a bezprostředně po první světové válce pokračovaly ještě úpravy nad svárovským mostem proti toku řeky. Z nového koryta se dostala voda jen jednou a to na začátku třicátých let. Po druhé to bylo letos. Přesto však nedošlo k rozlití řeky přímo uvnitř města, takže historická regulace Českou Lípu zachránila.
V příštím čísle zalistujeme v novinách z roku 1881 a seznámíme se s dramatickým popisem tehdejší povodně. Letošní
sté výročí regulace připomene výstava v muzeu, která bude otevřena 22. září s názvem Fenomén Ploučnice.

Ladislav Smejkal

Na fotografii poslední výměna mostu u kostela sv. Maří Magdaleny v roce 1956.