Vlastivědná a muzejní práce na Českolipsku – Klub přátel muzea

Do mozaiky vlastivědné práce na Českolipsku vložíme poslední kamínek, který je pozvánkou na výstavu v Maštálkově síni Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. Ta mapuje padesátiletou historii Klubu přátel muzea.

Vlastivědná práce na Českolipsku má dlouholetou a zajímavou historii. Je do ní vtisknuta nadšená práce historie a přírodovědy chtivých lidí a také se v ní odráží doba, ve které probíhala. Před 140 lety byl založen německý spolek Excursions-club, který pracoval nepřetržitě 61 let. Češi si první spolek nazvaný Český muzejní spolek založili v roce 1928 a ten po 2. světové válce s pozměněným názvem Muzejní spolek pro kraj českolipský působil do roku 1951. Na něj navázal Klub přátel muzea, který vznikl před padesáti lety. Impulsem bylo doporučení správních orgánů o sdružování lidí, kteří mají zájem o činnost muzea. Tehdejší ředitel Břetislav Vojtíšek rozeslal zájemcům přihlášky a pozval je na ustavující schůzi, která byla svolána v září 1967. Na ni byly nastíněné sekce z oblasti společenských a přírodních věd, např. národopis, numismatika, místní názvosloví, ochrana památek, geologie, botanika, zoologie, ochrana přírody. Klub spadal pod muzeum, který mu zajišťoval materiální potřeby, zázemí a odborné vedení pracovníků muzea. Členský příspěvek se platil 10 Kčs. Počítalo se také s vydáváním regionálních publikací. Přislíbena byla zájezdová a přednášková činnost, na kterou se členové velmi těšili. Tato koncepce se projednala a odsouhlasila na členské schůzi 14. března 1968.

Při listování pokladní knihou se dozvíme, že prvním členem, který zaplatil členský příspěvek, byl Josef Hes ze Sosnové (numismatik a sběratel medailí). Legitimaci s číslem 1 získal Dr. Jaromír Smělý. Dalšími členy byli Vladislav Stropnický (významný činitel Svazu knihkupců), Miroslav Brunclík (školní inspektor a hudební skladatel, první předseda klubu), Gustav Zvěřina (kazatel Jednoty bratrské z Dubé), lékaři Karel Novák a Karel Vlasák, také Jan Kresta z Ústí nad Labem a Bohdan Ostroveršenko z Krupky. Řada mladých členů se postupně vypracovala na uznávané odborníky, např. archeolog František Gabriel nebo univerzitní profesor a znalec lidové architektury Jiří Škabrada. V počátečních letech měl klub 60 až 90 členů.

To vše proběhlo v politickém ovzduší plném očekávání, reformace socialismu a těžce dobyté důvěry lidí v politické vůdce. Studená sprcha, která následovala v srpnu 1968, se dotkla i činnosti Klubu přátel muzea. Navržené sekce nestačily rozvinout svoji činnost, nejlépe pracovaly sekce zabývající se ochranou památek a přírody. Ediční činnost zůstala pouze na papíře. Uskutečnily se jenom tři zájezdy.

Členy klubu byli i lidé, kteří neprošli stranickými prověrkami, což byl prohřešek, který vadil funkcionářům Okresního národního výboru. Na ředitele muzea byl vytvářen nátlak na jejich vyloučení. Břetislav Vojtíšek se takto k věrným a obětavým členům nezachoval, řešení viděl v utlumení veškeré činnosti klubu. Ten nezanikl, a nutno říct, že členové, i když byl spolek pasivní, nadále platili příspěvky. Vybrané peníze se použily na organizaci sympozia k 300. výročí povstání poddaného lidu a vydání sborníku Českolipsko literární věnovaného Jakubu Arbesovi a K. H. Máchovi.

V letech normalizace přicházeli členové s novými nápady, aktivitami a neustále hledali cesty jak oslovit veřejnost. V několika případech se to povedlo. Pod záštitou muzea proběhla v letech 1969 a 1975 Výtvarná sympozia, na kterých výtvarníci ukázali českolipský kraj svýma očima. Bylo snahou pořádat sympozia v budově Wedrichova muzea ale tento záměr, který měl tuto budovu zachránit, nevyšel. V ambitu probíhaly zajímavé výstavy samorostů, také živých exponátů, na výstavách ZENIT předváděli mladí konstruktéři, technici a skláři svoje nápady. Tyto výstavy, plné barev, neotřelosti a originálních nápadů, byly příjemným zpestřením v totalitní době. Vzniklo také FORUM 8, ve kterém působili mladí talentovaní fotografové. Velmi zajímavá byla spolupráce s Petrem Königem, který spolu s ředitelem muzea prosadil výstavy mladých talentovaných, ale zakázaných umělců jako byli Vladimír Renčín nebo Jiří Slíva. Nejlépe se dařilo Komornímu pěveckému sboru, který vedl sbormistr Josef Zadina. Zpočátku se skládal z šestnácti nadšených mladých lidí, kteří běhen roku 1979 nastudovali téměř 40 skladeb. První koncert se uskutečnil v dnešní Biberově kapli v ambitu muzea. Vystupoval na vernisážích a při oslavách regionálních výročí. Postupně přibývalo členů a jejich koncerty probíhaly nejen ve městě a okolí ale také v různým městech v severních Čechách, Žitavě, Polsku a Holandsku. Pod Klubem přátel muzea pracoval do roku 1986, poté se jeho zřizovatelem stalo Sdružení klubu pracujících v České Lípě. Pod toto sdružení přešly i další aktivity, jejichž zrod lze přičíst českolipskému muzeu, potažmo Klubu přátel muzea.

Rok 1986 byl pro klub velmi významný, tehdy už bylo možné obnovit jeho činnost. Na ustavující schůzi v salonku restaurace Na Slovance se v listopadu sešlo velké množství členů i zájemců. Bylo zde odsouhlaseno poslání klubu, organizační řád, stanovy a nastíněna přednášková, zájezdová, vycházková a exkurzní činnost. Bohatý program roku 1987 zahájila přednáška Františka Gabriela O vzniku a počátcích České Lípy ve světle archeologických nálezů. Na exkurzi navštívili zájemci kronikáře České Lípy Václava Voborníka. Tematickou vycházku vedl Ladislav Smejkal a směřovala na českolipské náměstí. Zájezd směřoval do muzeí středních Čech (Mšeno, Stará Boleslav, Kouřim). To je jenom ukázka akcí, které se uskutečnily v prvním roce obnoveného klubu a který od té doby pracuje nepřetržitě. Každý měsíc v roce (mimo letní prázdniny) nabízí přednášky reagující na významná výročí či připomínající regionální osobnosti nebo události. Při exkurzích, autobusových zájezdech a vlakových výletech navštěvují členové památná místa nejen v regionu ale také v severních a středních Čechách, Praze, Lužici – vždy s odborným výkladem pozvaných průvodců nebo historika Ladislava Smejkala, který přednáškový a zájezdový program připravuje od roku 1987 dodnes. O zajímavé akce nebyla nouze, jedna z nich se stala např. v roce 1988. Tehdy se členové i českolipská veřejnost aktivně zapojili do přípravy výstavy. 29. února zaznamenávali události, které se staly na veřejnosti, v soukromí, zaměstnání, ve školách, v kultuře a společenském životě. V dubnu mohli  na výstavě „Jeden den v životě našeho okresu“ zjistit, zda byla jejich zaznamenaná událost zakomponovaná do výstavy. Byla to velmi úspěšná a hojně navštěvovaná výstava.

Věčný dozor a kontroly stranických funkcionářů skončil po roce 1989. Měnící se doba přinesla nové problémy, zejména finančního rázu. Projevilo se to u nově se rodícího sborníku Bezděz, který někteří členové klubu připravovali od roku 1988. Aby mohl vycházet, založili v roce 1990 Vlastivědný spolek Českolipska, jehož hlavním úkolem bylo každoročně vydávat tento sborník a příležitostně publikace týkající se českolipského regionu. V roce 1997 se tyto dva spolky sloučily a vystupovaly pod názvem Vlastivědný spolek Českolipska – Klub přátel muzea. Od roku 2015 se používá zkrácený název Vlastivědný spolek Českolipska.

V současnosti má přibližně 130 členů. Největší zásluhu na jeho fungování má předseda Ing. Jaroslav Panáček (který je zároveň výkonným redaktorem sborníku Bezděz) a historik Ladislav Smejkal. Ten pro členy i ostatní zájemce připravuje přednášky o historii a osobnostech regionu. Na exkurzích ukazuje významná místa a památky ve městě a blízkém okolí, na zájezdech a výletech ty vzdálenější, ukazující spojitost s naším regionem. Ediční činnost je zaměřená na pravidelné vydávání sborníku Bezděz a občasné vydávání publikací s regionální tématikou.

Výstava Klub přátel muzea – 50 let historie je veřejnosti zpřístupněná do konce roku.

Magdalena Pujmanová