Vycházkové hole

Část sbírky vycházkových holí, kterou nashromáždila paní Terezie Jílková (1854-1945), manželka Václava Jílka (1846-1900), správce Rücklovy huti. Jílkovi nebyli skláři. Václav Jílek, syn Vavřince Jílka, hostinského v Račicích u Plzně, byl povoláním učitel. Vystudoval v Praze učitelský ústav a konzervatoř. V roce 1846 nastoupil na místo podučitele ve škole s vyučovacím jazykem českým při Rücklově sklárně v Preitensteině. Když zemřel správce sklárny, přijala její majitelka Anna Rücklová Václava Jílka na jeho místo, protože si osvojil během svého působení ve škole znalosti ze sklářského oboru. V té době začaly v dobře prosperující sklárně, která dodávala zboží k dalšímu zpracování do Kamenického Šenova, těžkosti. Byly to především problémy s dodávkami dřeva, které přímo ohrožovaly chod hutě. Václav Jílek přesvědčil Annu Rücklovou, aby přestěhovala sklárnu přímo do Kamenického Šenova. Anna Rücklová tak učinila, nechala v Kamenickém Šenově postavit sklárnu se všemi pomocnými provozy a byty pro své zaměstnance. Sklárna, pojmenovaná po jejím synovi „Adolf Rückl“, zahájila provoz
v roce 1886. Václav Jílek ji spravoval do své smrti v roce 1900. Jeho synové Antonín (1880-1931) a Václav (1882-1967) setrvali ve službách firmy do roku 1905. V tomto roce založil Antonín Jílek vlastní sklárnu.
V roce 1919 přijal za svého společníka bratra Václava a jméno firmy změnil na „Bratři Jílkové“. Práci ve sklárně, která měla obchodní partnery např. v Holandsku, Španělsku či v USA zastavila druhá světová válka. Provoz byl úplně zastaven v roce 1943 a po skončení války byla znárodněna.
Sbírku holí získalo naše muzeum od pana Pavla Čecha, potomka rodiny Jílkových.