Výlet na Ojvín

V neděli 9. října jsme v letošním roce naposledy vzpomněli 700. výročí narození Karla IV. V 7 hodin ráno jsme odjeli vlakem přes Liberec do Žitavy a odtud starou parní lokomotivou s dřevěnými vagóny po úzkorozchodné trati do lázeňského městečka Ojvín. Jemu dominuje kdysi majestátní, dnes romanticky vyhlížející zřícena hradu a kláštera stojící na stejnojmenném kopci. Karel IV. nebyl první, který zde postavil hrad. Od počátku 13. století patřilo území kolem Žitavy, kterou protínaly významné obchodní cesty, českému rodu Rohovců. Chval z Lipé, vědomý si významu těchto cest, nechal v jejich okolí ve 2. polovině 13. století postavit několik hradů – mezi nimi i Ojvín. Po založení města Žitavy nabyl hrad velkého významu. Ve dvacátých letech 14. století se stal majetkem českého královského rodu Lucemburků, to když ho tehdejší majitel Jindřich z Lipé vyměnil za území v okolí Ploučnice (a má se za to, že tehdy založil Českou Lípu). Karel IV. nechal hrad přestavět a rozšířit. Přibylo opevnění, nově byl přistavěn Císařský palác. Nechal postavit klášter a kostel pro jemu oblíbený řád celestýnů. Zakázku dostali stavitelé a kameníci z dílny Petra Parléře. Stavba celého komplexu nebyla jednoduchá, spodní část je vytesaná do skály, vrchní dostavěná kameny. Zakládací listinu nechal Karel IV. zhotovit až v roce 1369, kdy už stavba byla v plném proudu. Klášter (a později i kostel) byl zasvěcen duchu svatému, sv. Václavu a Panně Marii. Kostel byl dostavěn až v roce 1384, tedy už za vlády Václava IV. a vysvětil ho Jan z Jenštejna.

Impozantní hrad český král Karel IV. navštěvoval do roku 1369.

Husitské války se dotkly i tohoto komplexu. Byl 2x obléhán ale dobýt se ho nepodařilo. Získal přívlastek nedobytný a byla zde ukryta část svatovítského pokladu.

Sláva gotického hradu, kláštera i kostela skončila v 16 století v době reformace, kdy byl zrušen zdejší řád. A potom už se o zkázu velkolepých staveb postaraly přírodní živly. V roce 1577 uhodil do kláštera blesk a ten vyhořel. V 18. století se zřítila část skály, neobydlený hrad, klášter i kostel se rozpadl a otesané kameny sloužily místním jako materiál ke stavbám domů.

Gotické zbytky komplexu objevili malíři, básníci a spisovatelé v době romantismu. Ojvín se jim stal inspirací v jejich tvorbě. V počátku 20. století byl komplex prozkoumán a zdokumentován. Na konci 2. světové války bylo vyrabováno zdejší muzeum založené Alfredem Moschkauem. A potom už začaly opravy komplexu, které trvají dodnes. Muzeum, i když v menším rozsahu, zůstalo zachováno, impozantní klášter s gotickými prvky je ideální pro pořádání koncertů, velmi dobře zde zní sborový zpěv. I proto zde byl v letošním roce zahajovací koncert festivalu Lípa Musica. Nenáročný výstup na Ojvín nabízí potěšení z gotické architektury, prohlídku muzea, které se neustále doplňuje, okružní cestu hradními bránami, horským hřbitovem a romantickými vyhlídkami na okolní krajinu – horu Hvozd, město Žitavu, lázně Ojvín. Cestou zpět jsme se zastavili v barokním kostele, vyzdobeném zručným řezbářem Antonem Maxem, jehož vnuci Josef a Emanuel se stali slavnými sochaři.

Do odjezdu vlaku zbývalo více jak půl hodiny, kterou jsme využili k návštěvě místní cukrárny. A pak už jsme odjeli do České Lípy přes Žitavu a Rybniště. I tentokrát nám vyšlo počasí: při příjezdu do Žitavy přestalo pršet a valící se oblaka se postupně vytrácela a na nás 12 účastníků občas vysvitlo i slunce.

 

Magdalena Pujmanová

skály na kopci Ojvín

kopec Ojvín se zříceným hradem a klášterem

druhá vstupní brána

prvky gotické architektury

pozůstatky kláštera

pozůstatky klášterního ambitu

malebný horský hřbitov

pohled na Žitavu

městečko Ojvín

hraniční hora Hvozd

barokní kostel a hrázděné domy

muzeum na hradě ve 30. letech 20. století