500. výročí reformace a vznik nové víry

V letošním roce si svět připomíná osobnost Martina Luthera, který se před pěti sty lety pokusil reformovat katolickou církev. Oslavy v podobě výstav, přednášek, koncertů a mší probíhaly zejména v Německu, a připomněly tohoto vzdělaného učence, který měl odvahu postavit se papeži, poukázat na zneužití Bible církevními hodnostáři, a dokonce založit novou církev, za kterou se postavila německá šlechta.

Martin Luther se narodil v roce 1483 v Eislebenu do početné hornické rodiny. Otec se postupně vypracoval na úspěšného podnikatele a umožnil nadanému synovi vystudovat práva. Zbožný syn však studia nedokončil, vstoupil do augustiniánského řádu, kde pokračoval ve studiích filozofie a teologie. Byl bystrým a vnímavým čtenářem Bible a brzy pochopil nesoulad mezi Písmem a praktickým životem církevních hodnostářů. Žít ve zbytečném přepychu, navštěvovat prostitutky, prodávat lidem odpustky – to považoval za zneužití postavení a nedodržování pravidel křesťanské víry sepsaných v Bibli. Po vydání buly papežem Lvem X. v roce 1515, která nařizovala prodej odpustků na stavbu svatopetrského chrámu, a po zkušenostech s mnichy, kteří mistrně využívali neznalost Písma u prostých lidí a zastrašováním je nutili kupovat tyto bezcenné papíry, začal sepisovat teze, které o dva roky později, 31. října 1517, nabídl k akademické diskuzi. Z počátku si jich nikdo nevšímal, ale brzy došlo k nečekanému obratu. Tiskaři ve městě Wittenberg, kde tehdy Luther působil, jeho spis ve velkém nákladu vytiskli. Teze se začaly do té doby nevídaným způsobem šířit Evropou, již 10 dnů po vydání je četli i lidé ve Španělsku. Papež Lev X. jim nepřikládal velkou váhu, přesto Luthera pozval do Říma, aby vše vysvětlil. Před touto cestou, která byla nebezpečná a mohla skončit vězením, Luthera ochránil saský kurfiřt Fridrich III. Moudrý, který se stal jeho ochráncem. Byl pouze předvolán před kardinála Kajetána z Augsburgu, a ten mu pohrozil klatbou.

Na disputaci v Lipsku v roce 1519 popřel neomylnost papeže a koncilů, čímž donutil papeže vydat o rok později bulu s hrozbou klatby. Bojovný Luther vydal reformační spisy, ve kterých hájil své názory. Když byly veřejně pálené, i on spálil papežovu bulu. Papež jej vyobcoval, Luther neodvolal svoje teze na říšském sněmu, a poté už byl nejvyšší čas uchýlit se pod ochranná křídla kurfiřta na hrad Wartburg. Zde pracoval na překladu Nového zákona do němčiny tak, aby ji pochopili všichni jeho stoupenci. To se mu povedlo, Lutherův překlad je dodnes ceněný. Situace se díky předchozím událostem velmi zradikalizovala, pálení Lutherových spisů vyvolalo pobouření jeho stoupenců, kteří jednali revolučně a radikálně: pronásledovali křesťany, pálili kostely. Luther se toto řádění snažil zastavit, sám zasahoval proti kněžím, kteří svými kázáními podněcovali tyto nepokoje.

Nepochopení jeho tezí a následné události nakonec vedly Martina Luthera k založení nové církve, i když to původně neměl v úmyslu, chtěl pouze křesťanství vrátit zpět k Bibli. Luteránská církev zdůrazňuje postavení Bible a v ní obsažená evangelia výš než autoritu církve. Nová víra říkala, že boží milost je dar, který si věřící musí získat, nikoliv koupit, a pouze upřímná víra v Boha jim odpouští jejich hříchy. Těmito třemi body – pouze Písmo, pouze víra, pouze milost - položil spolu s Philippem Melanchtonem základy nové církve, která byla institucionalizovaná v roce 1529.

V roce 1525 se oženil s bývalou jeptiškou Kateřinou von  Bora, se kterou měl šest dětí. Manželé byli společenští a pohostinní k četným příbuzným a přátelům, kteří je navštěvovali. Do konce života podporoval novou církev a věnoval se psaní polemických spisů. Zemřel v roce 1546.

Reformace započatá před pěti sty lety patří k těm bodům v dějinách lidstva, které měnily svět. Obyčejným lidem v 15. století nabídla svobodu v myšlení, stejné postavení všech před Bohem a možnost ospravedlnit se ze svých hříchů svými skutky nikoliv kupčením. Do kostelů nové církve přinesla střídmost a skromnost ve vybavení, která na mnohé nepůsobila tak stísněně jako pompézní výzdoba katolických kostelů. Lutherův překlad Bible byl obyčejným lidem srozumitelný, pochopením evangelií získávali sebevědomí.

O reformaci a Martinu Lutherovi přednášel v sobotu 21. října Milan Turek z Liberce. Přednášku doplnil diapozitivy významných církevních památek Horní Lužice – místa, kde reformace mohutně probíhala a do dnešních dnů zde zanechala viditelné stopy.

Magdalena Pujmanová

Kateřina von Bora

Martin Luther