Vzpomínky na konec války
Vlastivědný spolek Českolipska vzpomínal na oběti pochodů smrti
Pochody hladu a smrti, smutná kapitola konce 2. světové války, se nevyhnuly ani našemu regionu. Prošlo jich zde několik. Dva z nich si vycházkami k pomníkům připomněl Vlastivědný spolek Českolipska. První vedla 4. května do Sosnové, kde je symbolický pomník 17 mrtvých z pochodu Schwarzheide. 18. dubna 1945 opustilo stejnojmenné německé město asi 600 vězňů nejen židovského původu a vydalo se k českým hranicím. Jejich cílem bylo tehdy židovské ghetto Terezín. Během pochodu umírali vězni hlady a vysílením ale také popravami dozorců. Před 5. květnem byla skupina rozdělena na židovskou
a nežidovskou. Nežidovští pokračovali pěšky a 9. května došli do Skalice u České Lípy. Vysílení Židé byli nahnáni do otevřených vagónu, které pomalým tempem za chladné a deštivé noci přijely do České Lípy. 17 mrtvých (ale někteří ještě žili, byli na pokraji smrti) bylo odvezeno do Sosnové a tam v jámě po těžbě písku pohřbeno. Smutnou událost připomíná pomníček se jmény. Druhá vycházka vedla 5. května do Dolní Libchavy, kde jsme navštívili hromadný hrob ruských válečných zajatců. Zde je pochováno 39 obětí. Ti byli účastníky hladového pochodu, který šel z Litoměřic do Děčína. Tvrdí se, že 38 zajatců zemřelo na tyfus a jeden byl zastřelen. Nejdříve byli pochováni do připraveného hrobu na zahradě v Dolní Libchavě, ale ještě ten den byli vyhrabáni a převezeni do lesa a zde do těžební jámy pochováni.
Dva pochody, které jsme si připomenuli, mají společné jenom zmatky, chaos a strach z epidemií, jinak se od sebe značně liší. Pochod Schwarzheide je dobře zmapovaný a díky saniťákovi, který si do obvazu na ruce zastrkával lístečky s čísly
a místem úmrtí vězňů, víme trasu pochodu i jména mrtvých a místa, kde zemřeli. Po celé jeho trase jsou vybudované pomníčky. Pochod ruských zajatců je plný otazníků. O mrtvých nevíme vůbec nic, neznáme ani jejich jména. Nevíme, zda všichni zemřeli na tyfus. Není jasné, proč se pochod přibližoval k frontě a ne na Terezín.
I poválečné osudy se liší. Židé z hrobu v Sosnové byli v říjnu 1945 přemístěni na nový židovský hřbitov v České Lípě. Ten byl v 70. letech zrušen. V roce 2004 byl na pozemku původního židovského hřbitova vybudován symbolický pomník připomínající pochod Schwarzheide. 17 malých pomníčku s židovskými hvězdami umístěných před větším pomníkem zdobeným židovskou tématikou je důstojné místo pro vzpomínání na tyto události. Hůř se vzpomíná u pomníku v Dolní Libchavě. Po válce bylo
o největší válečný hromadný hrob Českolipska pečováno. Pamětníci vzpomínají na školní výlety k hrobu, na úklidy jeho
i okolí. Časem tyto aktivity ustaly. Dnes je místo neoznačené a těžko přístupné.
Na vycházkách nás historik Ladislav Smejkal seznámil s historií obou míst. Obětem, kterými byli mladí lidé a kteří tak nedůstojně a zbytečně na konci války umírali, jsme věnovali tichou vzpomínku.
Česká Lípa židovská
Následující den, tedy 6. května, se Vlastivědný spolek Českolipska zapojil do akce Česká Lípa židovská, kterou pořádalo město Česká Lípa. Ladislav Smejkal nás provedl místy, kde zanechali své stopy židovští obyvatelé. Za účasti představitelů města, hosty z partnerských měst a hojné účasti obyvatel jsme prošli místem dnes neexistující synagogy, bývalým židovským předměstím a dalšími místy spjatými s židovským obyvatelstvem. Vycházka končila u symbolického pomníku židovských obětí, kde se konal pietní akt.
O dva dny později, v den Státního svátku, se konalo tradiční uctění památky padlých u pomníku na náměstí Osvobození. I to bylo ukončeno vycházkou, tentokrát k pomníku polských obětí a návštěvy místního hřbitova.
Magdalena Pujmanová