Z českolipských fotografických ateliérů

Výstava, probíhající až do 8.května v Maštálkově síni českolipského muzea otevírá další zapomínaný úsek života našeho města. V nastupující moderní době od druhé poloviny 19.století se zjednodušilo splnění přání mnoha lidí, aby jejich tváře byly zachyceny živým způsobem na památku pro potomky a bližní.
Na svět přišla fotografie a její tvůrci si stavěli ateliéry, aby tváře a postavy vynikaly
v uměleckých dekoracích a tak dostávaly vznešenější podobu, přičemž o ušlechtilejší tvář se postaral fotograf retušovacími štětečky. V poslední čtvrtině předminulého století nastupovala stále více potřeba zachycovat tváře i z důvodů služebních. Od oficiálních portrétů až k albu zločinců. Také se objevují první průkazy a je zajímavé, že nejdříve se průkazka s fotografií objevuje třeba na dráze, zatímco cestovní doklady a pracovní knížky vydržely hodně dlouho jen s popisem slovním.
Průkopník české fotografie Vilém Horn (1809-1891) se v České Lípě narodil a je tu také pohřben, ale své úspěchy slavil
v Praze. Jeho angažmá v České Lípě na zahradě v domě U Templu v polovině šedesátých let 19.století bylo jen okrajové. Tento ateliér stával někde na pozemku za dnešní kovovou reklamní konstrukcí Českolipské kultury na Děčínské ulici.
Není úplně jasné, kdy vznikl první českolipský fotografický ateliér. Muselo to být na počátku šedesátých let 19.století
a to v zadní části nárožního domu na rozhraní dnešního náměstí TGM a Mikulášské uličky. Zde se objevují dvě jména,
ale není zřejmé, jak šly za sebou: Hagenburg-Hieke a Grossmann.
Kolem roku 1870 si postavil ateliér v Klášterní ulici Julius Schlegel, původem ze Žitavy. Kolem poloviny osmdesátých let
ho převzal Franz Rössler. Zatímco jeho předchůdce na konci své kariéry udělal první fotografické vizitky budov a některých míst v České Lípě, tak Rössler zachytil i některé události ve městě.
Jeho nástupcem se na konci 19.století stal August Ruschey. Jako akademický malíř získal s největší pravděpodobností zakázku na řadu retrospektivních obrazů českolipských starostů malovaných olejovými barvami, z nichž tři ukázky může návštěvník spatřit na nynější českolipské výstavě.
V roce 1912 přechází ateliér v Klášterní ulici do rukou Eugena Wildgatsche. Z jeho rukou pochází řada reportážních fotografií z počátku nacistického panství nad Českou Lípou a také kolekce negativního materiálu z ateliéru z doby druhé světové války s množstvím uniforem a válečnými sňatky.
Po druhé světové válce převzal vybavení ateliéru fotograf Mila Ponocný a odstěhoval ho do Mostecké ulice, tehdy už nazývané Gottwaldova. Zde byl ateliér až do zbourání domu v polovině šedesátých let před stavbou nové silnice. Původní ateliér v těchto místech založil Wilhelm Leukert, který začal svou kariéru před první světovou válkou a dělal neobyčejně elegantní portréty žen a dětí.
Prošli jsme jen krátkou historii ateliérové fotografie v České Lípě. K zážitku pohledu do tváře lidí minulých věků zvu na návštěvu uvedené výstavy.

Ladislav Smejkal

Na fotografii Klášterní ulice.