Zdislavský poutník Zdeněk Cyril Fišer

Česká Lípa není právě místem, kde plamen víry plane v mohutnosti. Stačí však jeden zářivě jasný plamenék a již mnozí sklízí užitek tepla a světla. Pedagog Zdeněk Fišer byl tím, kdo zapalovala a zanechal po sobě hojné dary svého ducha.

Narodil se v úřednické rodině v Praze roku 1929. Na Karlově univerzitě absolvoval obor učitelství českého a ruského jazyka. Po návratu z vojny se oženil a jeho žena Věnceslava byla známá zvláště ve skautských kruzích, kde ještě po roce 1989 mohla vykonat hodně plodné práce.

Zdeněk Fišer přišel do České Lípy v roce 1955 na umístěnku, jak to bylo tenkrát časté a na střední ekonomické škole, případně průmyslovce, strávil celý svůj profesní život. Jako křesťan – katolík zde zažil různé ústrky a šikany a také se o nich ve vší skromnosti zmiňuje ve sbírce svědectví o pronásledování a útisku věřících, které vyšlo ve třech svazcích s názvem Kaménky z iniciativy královehradeckého biskupa Karla Otčenáška.

S biskupem Otčenáškem pojilo Fišera dávné přátelství ještě z dob, kdy byl ve vyhnanství a pracoval v mlékárně v Ústí nad Labem – Trmicích. Po jeho návratu na biskupský stolec se Zdeněk Fišer stal jeho blízkým spolupracovníkem, pomáhal při vedení různých písemností, pořádal texty a překlady.

Svůj profesní profil si již v časech nesvobody rozšířil o těsnopis a psaní na stroji. Získal osvědčení pro tlumočení z ruštiny a němčiny. Intenzivně studoval literaturu a pilně překládal. Již v sedmdesátých letech jsem se setkal s jeho překlady v knižním Cyrilometodějském kalendáři.

Doc. ThDr. Václav Bognar ho přizval do překladatelského týmu k novému vydání Bible v češtině. Čerstvě si uvědomuji, že dělal jazykové korektury překladů Žalmů, aby byly dobře a srozumitelně podány a přitom zůstal zachován nejen jejich duchovní smysl, ale také jejich poezie.

Teprve v posledních letech svého školského působení se mohl věnovat také předmanželské výchově studentů. Mimo to do roku 1989 působil v tajných kurzech pro věřící snoubence a napsal pro ně knihu o manželství „Velké tajemství“, která dosud nevyšla.

Jako člen třetího řádu sv. Dominika, kde získal jméno Cyril, spolupracoval na propagaci pozdější patronky našeho kraje Zdislavy z Lemberka. V roce 2001 vyšla kniha opírající se o záznamy vedené dominikánským řádem, zaznamenávající osudy lidí, kteří se v tíživé situaci obraceli na naši světici a došli vyslyšení. Její název byl: „Na přímluvu Paní Zdislavy“. V Olomouci vyšel dvakrát útlý sešitek s devítidenní pobožnosti ke svaté Zdislavě: „Se svatou paní Zdislavou“.

V Karmelitánském nakladatelství v Kostelním Vydří vydal dvě knihy úvah, příběhů, citátů a různých kvízů pro seniory k lepšímu probuzení jejich duševní aktivity. Většinou jde o texty z českých a přeložených pramenů. Obě díla „Plný život ve stáří“ a „Dobrodružství třetího věku“ neztrácí ani po dvaceti letech od vydání svou svěžest. Ještě se dá uvést řádka překladů, které vydal v nakladatelství Zvon nebo ve výše uvedeném Kostelním Vydří.

Zdeněk Fišer zemřel po dlouhé těžké nemoci v hospici sv. Štěpána v Litoměřicích v červenci 2010.

                                     Ladislav Smejkal