Zmije nebo užovka?

Rozšíření a stanoviště

Zmije obecná se vyskytuje především na člověkem málo ovlivněných stanovištích. Jelikož se jedná o predátora, jsou oblasti jejího výskytu soustředěné do úživných vlhkých údolí zachovalých řek a potoků. Na těchto často velmi vlhkých územích pak zmije vyhledává naopak suchá místa, dobře vystavená slunci (např. terénní deformace, suché ležící kmeny, hromady kamení apod.). Nejčastěji je zmije pozorována při slunění pod porosty ostružiníku, který na hada dobře propouští sluneční svit
a zároveň mu slouží jako ochrana před vyššími predátory.

Zmiji nejpodobnější užovka hladká je v Libereckém kraji poměrně rozšířený had vyhledávající suchá stanoviště, teplé osluněné svahy, ale také okolí lidských sídel (staré zemědělské objekty apod.), kde se specializuje na lov jiných druhů plazů. Užovka obojková je hadem primárně vázaným na stojaté a tekoucí vody, kde se vyskytuje její přirozená potrava (vodní obratlovci). Druhotně lze oba druhy užovek nalézt i na zcela odlišných typech stanovišť, stává se tak při migraci apod.

Vzhled a chování

Zmije oproti užovkám běžně dorůstá pouhých 80 cm, samice jsou navíc mnohem menší, stavba těla je zavalitá. Hadi při slunění dokážou roztáhnutím žeber ještě zvětšit svůj povrch (adaptace na chladné oblasti výskytu). Zmije je známa svou hřbetní klikatou kresbou. Samci jsou především v době reprodukce velmi kontrastní. V chladných oblastech (např. nadmořské výšky nad 800 m n. m.) vytváří zmije celočernou barevnou formu bez zřetelné hřbetní kresby. Barevná varianta celooranžového hada bez jakékoliv kresby je velmi vzácná a soustředí se do písčitých oblastí.
Dobrým rozlišovacím znakem od užovek je trojúhelníkovitá hlava, štěrbinovitá zornice, pravidelná kresba hřbetu
a boků, výše popisovaný tvar těla a také chování. Zmije jsou oproti mnohem více osvaleným užovkám (či obecně škrtičům) mnohem pomalejší. Při vyrušení se mohou s hlasitým syčením nafukovat a případně zastrašovat výpady
s otevřenou tlamkou. Znaků je samozřejmě více, ale jsou již méně patrné (např. kýlnaté šupiny či obecně folidóza těla).

Užovka hladká. Jedná se o kresebně variabilní druh drobného vzrůstu a štíhlého těla s nekontrastní kresbou v šedivých a hnědých odstínech. Skvrny na těle mohou být spojeny do dvou až čtyř podélných pruhů, stejně tak jsou známi jednobarevní jedinci. Často uváděným a dobrým rozlišovacím znakem je kruhová zornička. Tato užovka je stejně jako následující druh velmi rychlá a žije spíše skrytým způsobem života.

Užovka obojková. Tento velký a silný had může dorůstat až okolo 150 cm. Kresebně je typický světlou skvrnou ve tvaru půlměsíce za hlavou. Zbytek těla je zbarven velmi variabilně, a to v odstínu hnědé až modrošedé. Druh je to velmi rychlý, plachý, dobře plave a potápí se. Stejně jako ostatní užovky má i tato kruhovou zorničku. Při vyrušení
či znemožnění útěku předstírá smrt (thanatóza) a vylučuje velmi silně zapáchající sekret.

Text i foto: Lukáš Blažej

Podrobný text k nejběžněji vyskytujícím se hadům Libereckého kraje - viz jednotlivé odkazy.
Zmije obecná    užovka obojková    užovka hladká