Vlastivědné muzeum v České Lípě

Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě je příspěvková organizace Libereckého kraje

Muzea a Velká válka aneb 100 let od vypuknutí I. světové války

Archeologické muzeum Šatlava v České Lípě

Cestování do exotických zemí ve vzácných knihách VMG v České Lípě

Mise do Persie v čele s vyslancem Stephanem Kakaschem byla vyslána císařem Rudolfem II.. Všichni členové poselstva,
až na mladého Georga Zimmermanna-Tectandra z Jabloného v Čechách, cestou zemřeli. Poselství předal šáhovi mladý Tectander, strávil na jeho dvoře několik měsíců a pak se vrátil přes Arménii do Prahy . Po návratu z Persie vykonával
v Budyšíně službu celníka. Nešťastnou náhodou se zastřelil 14. 8. 1619. O cestě, a hlavně o styku se šáhem sepsal knížku Iter Persicvm, Kurtze ... beschreibung der Persianischen Reiss: Welche auff der Röm. Kay: May: ... befelch, im Jahr Christi 1602 Von dem ... Stephano Kakasch von Zalonkemeny ... angefangen: ... durch ... zu seiner nach Prag wiederkunfft auffs Pappier gebracht. Kniha byla vydána v roce 1610 v Altenburgu u Míšně. Přetisk vydání z roku 1610 vyšel v roce 1889 v Liberci pod názvem "Reise nach Persien" s předmluvou R. Wolkana ( knihovník, docent dějin literatury, mládí prožil v České Lípě).

Roku 1546 se do Palestiny vydal Oldřich Prefát z Vlkanova. Byla to cesta studijní. Navštívil Jeruzalém, Hebron, měsíc
se zdržel na Kypru. Svoji cestu neplánoval, přemluvili ho k ní jeho přátelé. Zážitky z cest se staly základem pro napsání cestopisu „ Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moři až do Palestyny, to jest do krajiny někdy Židovské, země Svaté, do města Jeruzaléma k Božímu hrobu, kteraužto cestu s pomocí Pána Boha všemohúcího šťastně vykonal Woldřich Prefát z Vlkanova léta Páně MDXXXXVI". Knihu vydal autor vlastním nákladem v roce 1563.
V předmluvě svého cestopisu uvádí, že chce objektivně informovat o všem, co viděl a zažil. Cokoli se mu zdálo pro Středoevropana neznámé, detailně to popsal. Při psaní svého cestopisu se potýkal s nedostatkem českých ekvivalentů
a uváděl názvy v několika jiných jazycích, které pro ten předmět existovaly. Vymyslel i nový český ekvivalent pro slovo
port - přístav, nazýval ho přistávadlo.
Cestopis se vyznačuje dobově barvitým líčením osobních příhod, zájmem o všechny skutečnosti a detaily krajin i staveb.
Oldřich Prefát z Vlkanova byl český matematik, astronom, cestovatel a spisovatel, pocházel z bohaté měšťanské erbovní rodiny. Studoval matematiku v Praze a v Římě. V Praze na Uhelném trhu zdědil dům, kde založil dílnu na výrobu měřících přístrojů a astronomických pomůcek.

Téměř po dvě celá století, zejména od dobytí Bělehradu Turky ve 20. letech 16. století, byla habsburská říše a také české země zasaženy tureckou expanzí.
Václav Hájek z Libočan (9.3.1553- 1549), český kronikář a katolický kněz, v Kronice české podává zprávy o tureckém tažení, jinde píše o Mehmedově dobytí Trapezuntu/ Trabzon (1461).
"Kronyku českou" psal několik let, zahrnuje české dějiny od příchodu Čechů do země do korunovace Ferdinanda I. roku 1526. Je to rozsáhlé a živé kronikářské vyprávění, napsané poutavým slohem, co do obsahu však ne příliš spolehlivé. Kronika byla vydána několikrát německy i česky. V české moderní historiografii bylo dílo kritizováno zvláště Františkem Palackým. Jeho kronika však sloužila jako hlavní pramen dalším kronikářům.

Digitální zpracování Kroniky české:
http://knihovna.phil.muni.cz/dl/oldbooks/kronyka-ceska-hajek-z-libocan-1819

O válkách s Turky se zmiňuje česko-polský autor Bartoloměj Paprocký z Hlohol (asi 1543-1614) v knize vytištěné v Praze „ Diadochus id est Successio“.
Nádherná renesanční kniha, obsahuje erby a podobizny šlechty a církevních hodnostářů, obrazy panovníků, bitev, krajin
a měst.

Kozmografia česká je překlad rozsáhlého díla Sebastiána Münstera z roku 1544. Německý hebreista a kosmograf Sebastian Münster (1489 - 1552) vydal svou kosmografii poprvé roku 1544. Do češtiny ji na žádost císaře Ferdinanda I.
z latinské předlohy přeložil Zikmund z Púchova. Ačkoli je výtvarná stránka českého vydání chudší nežli dřevořezový doprovod zahraničních vydání, po textové stránce jde o neochuzený popis tehdy známých zemí a národů s jejich dějinami, kulturní historií a etnografií. Tato kniha vyšlá z tiskárny Jana Kosořského z Kosoře je největší a nejsilnější foliant, který byl do Bílé hory u nás vydán.

Neustále trval přísun potřebného, a zejména v českých zemích nepostradatelného indického koření, jehož hlavním překladištěm do konce středověku byly Benátky. Odtud k nám jeho přepravu zajišťovali především kupci norimberští. Znalost dalších indických a vůbec orientálních reálií zprostředkovaly od 16. stol. dovážené, ale i překládané knihy o východních léčivých rostlinách (např. Matthioliho Herbář aneb bylinář)

Zájem o mimoevropské země projevil Jan Amos Komenský a odráží se v jeho českých i latinských spisech. Často se zmiňuje o Turcích, Peršanech, Arabech. Hebrejština je pro něj lingua sancta a arabštinu považuje za její odnož.
V knize Orbis pictus má kapitolu Wíra Mahometská, stručné poučení o islámu - uvádí například, že muslimové se často umývají a dělí se na sunnity (Turci) a šíity (Peršané).
Komenský napsal předmluvu k tureckému překladu bible, překlad však tehdy nebyl dokončen a předmluva zůstala
v rukopise. V této věci poslal Komenský list sultánovi Muhammadovi IV. (1648-1687).
Podle některých autorů byla údajně Jana Amose Komenského "Janua linguarum" přeložena do arabštiny a připravovaly
se také překlady do perštiny a turečtiny.

Mimo Svatou zemi navštěvovali cestovatelé i Egypt. Na rozdíl od Tectandra z Jablonného, Prefáta z Vlkanova, Bohuslava Hasištejnského nebo Kryštofa Haranta z Polžic, kteří putovali do vzdálených zemí měsíce, mohli novodobí cestovatelé využít
v 19. století lodní dopravu a železnici. Přesto čekala na cestovatele různá nebezpečí. Přehlednou mapu cest a výprav
od roku 1887 až do roku 1909 nakreslil vášnivý cestovatel Vilém Němec (18. 5. 1857 – 23. 2. 1942). Původní povolání lékárníka doplnil o cestování a psaní dobrodružných románů. Už za Rakouska – Uherska měli Češi v Egyptě svoji nemocnici, ve které pracoval Vilém Němec jako lékárník.

Knihy Oldřicha Prefáta z Vlkanova, Kronika česká Háclava Hájka z Libočan a Kozmografia česká Sebastiana Münstera pochází z pozůstalosti Bohumila Malotína.

Použité zdroje

OTTO, Gottlieb, Friedrich. Lexikon der seit dem, fünfzehenden Jahrhunderte verstorbenen und jetzlebenden Oberlausischen Schriftsteller und Künstler. Görlitz: 1803.
VOIT, Petr. Encyklopedie knihy. Praha: nakladatelství Libri ve spolupráci s Královskou kanonií premonstrátů na Strahově, 2006

Internetový vyhledavač

http://www.libri.cz/databaze/orient
http://www.pmjak.cz
http://www.wikipedia.cz
http://www.ubka.uni-karlsruhe.de/kvk.html